FOTOGALERIE: Vydejte se třeba za letařovickým pokladem

Zatímco vrcholek Ještědských hor navštíví během roku milion lidí, tady je ticho a příroda vládne životu. Mezi několika desítkami malých ani ne vesniček, ale spíše osad, najde poutník cestou Jákoba Staršího jen s obtížemi vesničku zasvěcenou apoštolovi Ježíše Krista.

Letařovice, malá obec nedaleko Českého Dubu, útočiště každoročního setkání libereckých dětí ze Severáčku, světoznámého pěveckého sboru. Jejich koncerty v kostele sv. Jakuba Staršího mají věhlas, stejně tak poutě, konané koncem července.

Poklad uvnitř malého kostela

Snad je to i milost Boží nebo jen pocit poutníka, vydavšího se na cestu krajem poklidné říčky Mohelky. Ticho, plno zeleně a domky rozházené kolem cest nedávají tušit existenci vzácného pokladu. Jen zvláštním pocitem, především u lidí věřících či citlivých na hudbu, lze vytušit mimořádnost prostoru. Ani v literatuře nelze najít zásadní pramen, v němž by dychtivý turista našel ono místo se vzpomínkou na jednoho z apoštolů Kristových - Jakuba Staršího.
Svůj poklad skrývá malý kostel, stojící na svahu údolí Mohelky, uvnitř.

Je to kazetový strop s devadesáti osmi poli, na kterých je na šedesáti obrazech představena legenda o sv. Jakubovi Starším z roku 1722. Motivy mají časovou souřadnost, proto je můžete číst jako celý příběh, který začíná pravým obrazem u oltáře, na kterém Zebedeus učí svého syna Jakuba číst, a končí obrazem se dvěma zázračnými slepicemi pod emporou. Samozřejmě jsou i pohodlnější formy, jak se věnovat sv. Jakubovi. Za chvíli vás určitě začne bolet za krkem z koukání na dřevěný strop. I sled obrazů se vymyká obvyklému vzoru, protože obrazy musí být čteny zprava doleva. Ale vyplatí se to! Ani kniha, ani fotografie vám tak působivě neukážou, jak důležitý byl sv. Jakub pro lidi v této oblasti.

Kniha baronky Herzogenberg

Nástropní desky byly restaurovány Vítězslavem Kolomazníkem z nedaleké Rovně a v roce 2000 vyšla o kostele a jeho deskách překrásná knížka, napsaná baronkou Johannou von Herzogenberg. Autorka žije v Německu, ale její zbožnost a sychrovský původ ji inspirovaly k významné pomoci při záchraně a uchovávání českých církevních památek.

Svou usilovnou prací přiblížila mnohé české –aduchovní skvosty nejen věřícím, ale i lidem, kteří cestu k Bohu hledají. Malebný hřbitůvek svým půvabem okolo kostela jen zdůrazňuje význam tohoto místa pro duchovní život a současně vytváří úžasný povznášející prostor. U hřbitovní zdi je malý domeček, v němž jsou shromažďovány po mnoha let kosti nebožtíků, někdy od druhé poloviny osmnáctého století, tvořící malý oltářík.

Stará poutní trasa

Všechny cesty vedou nejen do Říma, ale i do Santiago de Compostela. Tedy tam, kde je pohřben apoštol Jakub Starší. Malá část této poutní stezky opět ožívá: Stará poutní stezka mezi Hnězdnem, Zhořelcem a Prahou, která se v hlavním městě České republiky napojuje na evropskou síť Svatojakubských cest. Zvláštní na této iniciativě je, že se společně angažují Češi, Němci a Poláci. Ve společném sdružení tak vytvářejí kus žitého sousedství. Stezka spojuje cenné sakrální stavby, mimo jiné řadu svatojakubských kostelů. V jižní části pak vede nádhernou krajinou.

Žitavská Svatojakubská stezka byla oficiálně otevřena v květnu roku 2008. Na českém území zatím chybí značení s typickou mušlí, chybí typická pohostinská zařízení pro poutníky a značky při okraji cesty. A přitom letařovický kostel lze na poutní cestě považovat za nejkrásnější zastavení. Historická důležitost Staré poutní a obchodní trasy sahá mnohem dále než k začátkům poutí za svatým Jakubem do Santiaga. Po této trase přinesl český biskup Vojtěch kolem roku 995 do Polska křesťanství, po této trase postupovaly oddíly křižáků do svaté války proti pohanským Prusům…

Nálezy z mladší doby kamenné

Osídlení v této lokalitě je archeologickými nálezy potvrzeno již v mladší době kamenné, kdy se zde nacházelo tvrziště. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1352, název pravděpodobně vyjadřoval, že se jednalo o ves lidí Letařových. Ve 14. a 15. století patřila křižovníkům svatomářským, po roce 1437 byla zemanským sídlem. Písemná zmínka o farním kostele pochází z roku 1363. Nynější kostel sv. Jakuba byl postaven v raném baroku roku 1695, v roce 1733 bylo přistavěno dnešní průčelí a věž. Obvodové zdi kostela však pocházejí z druhé poloviny 14. století.

Milan Turek