Ta je unikátní v tom, že léky, takzvaná biologika zasahují cíleně na molekulární úrovni do pochodů vzniku nemoci. A ve většině případů mají méně nežádoucích účinků než klasické léky.

Naděje nejen pro revmatiky

„Je to v současné době nejmodernější způsob léčby pro nemocné se zánětlivým revmatismem, jako například revmatoidní či psoriatrickou artritidou. Dokáže nemocným výrazně ulevit. Na druhou stranu je třeba upozornit, že není samospasitelná. Nemoc dokáže v některých případech utlumit či pozastavit její progresi, ale určitě ne zcela vyléčit,“ popsala primářka revmatologického oddělení Krajské nemocnice v Liberci, MUDr. Ivana Součková.

„Velkou úspěšnost ale má u nemocných s Bechtěrevovou nemocí, kde dosahujeme velmi dobrých výsledků, zejména, pokud se léčba podá nemocnému včas,“ dodává lékařka.

Přiznává, že věk lidí s touto nemocí se stále snižuje. Jde o daň civilizaci, nedostatku pohybu, fyzické námahy. „Na druhou stranu díky pokrokům v medicíně už dnes nepotkáte mnoho případů, kdy nemoc postoupila do fáze těžké progrese, nemocné v typickém předklonu,“ doplnila MUDr. Součková. Průměrný věk lidí, kteří na biologickou léčbu jejího oddělení docházejí, je kolem čtyřiceti let věku.

Revmatoidní artritidou, tedy chronickým kloubním onemocněním, které snižuje pohyblivost i celkovou kvalitu života, trpí podle posledních zveřejněných údajů přes sto tisíc Čechů. Jen něco málo přes jedno procento z nich ale podle odborníků může podstoupit opravdu účinnou a šetrnou biologickou léčbu.

Jaká jsou pro a jaká proti

Uplatnění nachází biologické léky také u léčby lupénky, kterou jen v Česku trpí asi 480 tisíc lidí, tedy asi 4,5 procenta populace. Na druhou stranu může být právě lupénka jednou z kontraindikací při biologické léčbě. V liberecké nemocnici řešili vloni dva takové případy, kvůli kterým museli léčbu touto novou a úspěšnou metodou dokonce předčasně ukončit.

Bioléčba je produktem biologického inženýrství. Pacientům se podávají zpravidla formou infuze, injekcí, ale jako v případě karcinomu ledvin, také v podobě běžných léků.

Biologickou léčbou na zákeřné průjmy

Jedním z prvních oddělení, kde se biologická léčba začala v rámci Krajské nemocnice Liberec aplikovat, je Centrum pro biologickou léčbu na oddělení gastroenterologie. Za jeho vybudováním stála zástupkyně primáře MUDr. Lenka Nedbalová. Biologická léčba tu pomáhá lidem s nespecifikovanými záněty střev. Mezi tato závažná zánětlivá onemocnění patří především Crohnova nemoc a ulcerosní kolitida. Tou trpí například Jan Hvězda z Jablonce nad Nisou.

Závažné onemocnění se u něj začalo projevovat silnými, krvácivými průjmy. Následovala klasická cesta od obvodního lékaře na nejrůznější odborná vyšetření. Pod dvou měsících potíží se dostal na kolonoskopii, kde přišli na to, že má ulcerosní kolitidu. Když nezabraly klasické léky, nasadili mu lékaři biologickou léčbu. Na infuze sem dochází zhruba rok. A potíže ustoupily. „Bolesti břicha ustoupily, netrpím už ani průjmy,“ popsal muž.

Běžně se tato závažná chronická choroba léčila operací. Nezřídka odstraněním celého tlustého střeva, nemocní se potýkali i s hrozbou umělého vývodu. Jak dlouho bude bioléčba trvat, nedokáže nikdo odhadnout.

„Je to velice individuální, ale zpravidla, pokud nedojde ke komplikacím, trvá léčba na našem oddělení zhruba dva roky. Po této době se pacient dostává do tak zvané remise. To znamená, že ustoupí příznaky,“ popsala specialistka. Dodala, že poté, co se potíže objeví znovu, pacient se zpravidla k infuzím či injekcím, jimiž se tato forma léčby aplikuje, znovu vrátí. Podle doktorky Nedbalové ustoupí u žen potíže zhruba na čtyři roky, muži se k léčbě vracejí zpravidla už po roce.

Stejně jako u revmatologických onemocněních, které v úvodu popsala MUDr. Součková, jsou i střevní zánětlivé nemoci důsledkem civilizačního pokroku. „Nejvíce případů Crohnovy nemoci je ve Skandinávii a Kanadě, naopak v rozvojových zemích na ně téměř nenarazíte,“ upozornil primář liberecké gastroenterologie Jiří Janků.

Kromě dědičných vlivů a stresu je jednou z příčin paradoxně zvýšená hygiena. Nemoc se vyskytuje už i u dětí. Tam se může projevit nejen nespecifikovanými bolestmi břicha, ale například i zastavením růstu. Nasazení bioléčby je u chronických střevních zánětů vysoce účinné. Podle libereckých lékařů je to kolem devadesáti procent. „U Crohnovy nemoci je účinnost dokonce šestadevadesátiprocentní,“ potvrdila MUDr. Nedbalová.

Metoda slouží i hematologii

Dalším oddělením, kde je biologická léčba pacientům podávána, je oddělení klinické hematologie. Na stacionáři je tam podávána pacientům nejen chemoterapie a transfuzní připravky, ale i biologická léčba- obvykle v kombinaci s klasickými cytostatiky.

Stacionář byl na tomto oddělení vybudován v souvislosti se vznikem sítě specializovaných center s rozšířenou hematologickou péčí v roce 2008. "Z této léčby profitují pacienti s vybranými lymfoproliferacemi a některými autoimunními chorobami. V případě zhoubných onemocnění trvá léčba obykle 6-8 měs., někdy však je udržovací léčba podávána i více let," říká primářka Lenka Walterová.

Nedávejme lidem liché naděje

Největší objem prostředků ze 150 milionového balíků na biologickou léčbu, kterou ročně v Krajské nemocnici v Liberci poskytují, jde však zdejší onkologii. „Biologická či přesněji cílená léčba v objemu všech pacientů je z pohledu onkologie naprosto dominantní,“ potvrdil primář Centra klinické onkologie KNL, MUDr. Jiří Bartoš. Podle něj se aplikuje zejména u karcinomu prsu, konečníku, ledvin či maligního lymfomu.

„Diagnóz, kde se bioléčba neboli cílená léčba využívá bude postupně víc, postupně se rozšiřují,“ upozornil primář. „U pacientů v pokročilých stádiích nemoci může mít tato metoda v kombinaci s klasickou chemoterapií vysoké účinky,“ potvrzuje primář Bartoš.

Bioléčba se však nedá u jmenovaných diagnóz rozhodně aplikovat plošně. To by se podle primáře Bartoše u pacientů vzbuzovaly liché naděje. „Každý náš pacient projde standardně specializovaným vyšetřením. Z něj se vyhodnotí, jestli vlastnosti nádorových buněk u konkrétního pacienta budou reagovat právě na tuto metodu,“ vysvětlil pro jednoduché pochopení. „U osmdesáti procent pacientů se stejným typem nádoru se však nedá využít. Hraje v tom roli mnoho složitých faktorů,“ dodal.

Co je podstatou bioléčby?

V pozadí této léčby je podle odborníků z Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze fakt, že se podařilo zmapovat lidský genom. Ví se, kudy vedou cesty zhoubného signálu, který probíhá v nádorové buňce, a který vede k jejímu bujení. Díky tomu jsou lékaři s pomocí biologik schopni do konkrétních struktur buňky zasáhnout a tím zabránit přenosu daného signálu. Cílená léčba zabrzdí dráhy zmíněného přenosu. Buňka poté buď sama zanikne, nebo se zastaví její dělení.

Ač je bioléčba velmi nákladná, měsíční výdaje na léky jdou do mnoha desítek tisíc a roční léčba jednoho pacienta vychází v průměru na půl milionu korun, pacienti neplatí nic a náklady hradí zdravotní pojišťovna. „Jsou to ovšem prostředky, které pojišťovny poskytují mimo standardní platby a rozhodně nejdou na úkor jiných pacientů,“ upozorňuje primář onkologie Jiří Bartoš.