Nevím, nevím, nevím. Toto slovíčko se v poslední době stává velmi, řekl bych až extrémně oblíbeným v Žatci. Až příliš často na můj vkus je slyšet z úst žateckých politiků, ale také některých úředníků. Zaznívá při různých diskuzích, dotazech, ale co je asi nejhorší, i na jednání zastupitelů v reakci na konkrétní dotazy…

Například při dotazech na investice. Obě party, politici bez rozdílu příslušnosti i úředníci, by měly vědět. Lidé by měli vědět, kam město bude směřovat, jaké stěžejní investice se v budoucnu budou dělat, jak to vypadá s městem aktuálně. V Žatci ale až příliš často nevíme.

Žatec je totiž v současné době unikát. Široko daleko nenajdete město, které ani skoro rok po volbách, nemá radu, tedy vedení, není jasné, kdo jej v příštích měsících povede. Nikdo neví, zda a kdy bude zase odvolán a na kolik dní ve funkci je. V Žatci totiž stále dohoda není. A zdá se, že hned tak ani nebude.

A právě z neschopnosti obou znesvářených táborů dohodnout se současná situace v Žatci podle mého pramení. Zatímco ostatní města v okolí ví, pracují, i když třeba ne úplně dobře, plánují, řeší, co budou dělat v budoucnu, Žatec přešlapuje na místě, handrkuje se a neví. Není rada, není tedy jasné politické vedení, které by směřovalo úředníky, aby plánovali do budoucna. Není, kdo by hlídal jejich práci, protože ani sami politici vlastně nevědí, kdo tam bude sedět, kam bude chtít město směřovat, jaké investice dělat a podobně.

Ano, i v jiných městech se hádají, přou. Ale jen v Žatci to dohnali až do takového stavu, že spolu skoro nemluví a o volbu vedení se už ani nepokoušejí.