Přísaha, vojenské knížky, „army atmosféra“, roty místo oddílů, přepadení tábora, výuka orientace, přežití, různé ukázky, boje airsoftovými zbraněmi v lese. Děti na oblíbeném airsoftovém táboře v Žerotíně se rozhodně nenudí. Hrají si na vojáky, učí se spolupráci, dny v přírodě je ohromně baví.

„Moc mě to tady baví. Nejvíce se mi líbí různá přepadení nebo když jdeme do lesa a zkoušíme různé situace, když třeba bojujeme o vlajku. Nebaví mě noční hlídky,“ usmívá se Jan Vinklárek, jeden z osmdesátky dětí, které se letos zúčastnily oblíbeného„army“ tábora v Žerotíně.

Kluci, ale i několik holek, přijeli z celé republiky. Na už dvanáctý ročník tábora. Ten v Žerotíně patří mezi největší s tímto zaměřením v republice a k nejdéle trvajícím. Že je to tábor „tak trochu jiný“ je vidět už od brány. Děti nejsou v civilním oblečení, ale mají „maskáče“. Vidět jsou vysílačky, rozkazy. Zrovna je nástup, po něm ukázky záchranářů. Opět ale netradiční. Šlo o přepadení, rvačku a záchranáři museli spolupracovat s táborníky na ošetření.

Poplach! Přepadení

Poté chvilka volna a svačina. A pak?

Poplach! Všichni se bleskově přesouvají, je nástup. Vydávají se airsoftové zbraně. Pozor! Do tábora přišla zpráva o záškodnících v lese. A vyráží se. Nejprve jdou průzkumníci, po nich i „bojové“ jednotky. Mají tady místo oddílů roty. „Tohle se mi líbí, když jdeme na nějakou akci. Taky bylo pěkné, jak jsme skládali přísahu, dostali vojenské knížky. Těším se na přepad tábora,“ popisuje mi rychle cestou do lesa Milan.

V lese pak dvě skupiny bojují o vlajku. Vše má jasná pravidla. Kdo je zasažen, vzdá se. Je vidět, že spolupráce tu problémem není. Jen ten, kdo spolupracuje, se dostane až k vlajce.

Boj o vlajku

Už už se jeden mladík dostává blízko, ale… Kolega ho špatně „kryl“. Za chvilku se to ale podaří jinému, pomáhají mu spolubojovníci, prostor perfektně obsadili.

Hra končí, děti už se ale těší na zítřejší akce. Opět se něco dozví a zase bude jiná „bojová situace“.

Na airsoftovém táboře se hodně dbá na bezpečnost, všichni mají brýle, oblečení. Učí se spolupráci v družstvech, dovědí se hodně o přežití, o orientaci v lese. Naučí se řádu, hodně o zdravovědě, říkají pořadatelé. Táborníci se čas od času setkají s výhradami, že si „hrají“ se zbraněmi. Podle nich je takto tábor zaměřený a jezdí na něj jen vyznavači airsoftu. Ten je podle nich bezpečný, střelivo jsou malé neškodné kuličky, a děti se na táboře prý hodně naučí a dovědí.

Běží i klasické tábory

V okrese Louny nyní probíhají i další tábory. V několika tradičních střediscích, jde většinou o „klasické“ tábory.

Děti z regionu ale vyjíždějí i za hranice okresu. Před několika dny se už z osmnáctého ročníku tábora vrátila parta kolem Jindřicha Dlouhého. „Děti máme hlavně z okresu Louny. Pořádáme pro ně celotáborové hry, honbu za pokladem, olympiádu, závody a soutěže, byli jsme i na výletě. Pořád mají děti co dělat, naučí se nové věci a baví je to, jezdí s námi opakovaně. Letos jsme byli v Opárně u Lovosic,“ řekl pro Deník.