Afričan Abdallah Diallo minulý týden na poli na Litoměřicku znásilnil nezletilou dívku. Za jeden z nejhorších trestných činů hrozí neúspěšnému žadateli o azyl v Německu až 10 let vězení, v současnosti pobývá ve Vazební věznici v Litoměřicích.

Případ je atypický tím, že pachatelem byl imigrant, nicméně v Ústeckém kraji evidují policejní statistiky desítky případů znásilnění ročně. A čísla rostou. Zatímco v roce 2009 se v kraji kriminalisté zabývali 39 případy znásilnění, v roce 2018 jich bylo už 85. Z evidence vyplývá, že ke znásilnění dochází častěji v partnerském, přátelském či pracovním vztahu, než když se pachatel a oběť neznají.

Podezřelý ze znásilnění u litoměřického soudu
FOTO: Afričan podezřelý ze znásilnění nezletilé na Litoměřicku je ve vazbě

„Znásilnění patří k nejvíce traumatickým zážitkům, které může člověk prožít. Mediálně je známý například případ herečky Květy Fialové, která po znásilnění trpěla celoživotním velmi komplikovaným vztahem vůči mužům. Znásilněná osoba mívá intenzivní pocity těžko definovatelného 'znečištění', 'poskvrnění', ponížení, porušení tělesné i osobnostní integrity,“ říká odborník na sociálně patologické jevy a děkan pedagogické fakulty ústecké univerzity Jiří Škoda.

Velmi žádoucí je podle něj okamžitá pomoc oběti psychologem. „Může se tak předejít mnoha negativním následkům, k nimž patří například psychický šok, vznik fobií, úzkostné stavy nebo snaha o neadekvátní formu pomsty,“ doplňuje Škoda.

GrafikaZdroj: Deník

600 skutků ročně? Spíš násobně víc

Podle Analýzy trendů kriminality v ČR v roce 2017 Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) jsou nejčastějším trestným činem mravnostního charakteru v ČR právě pohlavní zneužívání a znásilnění. Oficiálně jde o 600 skutků ročně. Ve skutečnosti však případů odhadují odborníci až dvacetkrát tolik, tedy dvanáct tisíc. Podle ústeckého emeritního policejního psychologa Josefa Kováříka mnoho obětí totiž z různých důvodů nenajde sílu k oznámení napadení. „Oběti se většinou stydí útok nahlásit. V mnoha případech i z toho důvodu, že může jít o domácí násilí. Je to celosvětový trend, nejen český,“ tvrdí Kovařík.

Jak dodává policejní prezidium, oběti mají strach o svůj život a zdraví, strach z nepochopení či obavu, že se budou muset s pachatelem znovu setkat. „V takových případech policie doporučuje svěřit se někomu blízkému či kontaktovat neziskové organizace, které pomohou událost nahlásit,“ míní oslovený psycholog policejního prezidia. Pokud se oběť rozhodne vše nahlásit policii sama, musí podstoupit gynekologické vyšetření a ošetření. „Většina žen po znásilnění logicky vyhledá sprchu. Chce ze sebe smýt nepříjemný zážitek. Tím však může dojít ke zmaření stop. Ideální je sprchu odložit až po oznámení a lékařském vyšetření. Dále je důležité neprat svršky, případně dojde-li ke znásilnění v místnosti neprat lůžkoviny a místo činu neuklízet,“ radí psycholog.

Před lounským divadlem je nová černobílá kompozice dle díla malíře Zdeňka Sýkory.
Louny jako Gorinchem, Praha či Basilej. Dočkaly se díla od Sýkory

Pachateli jsou nejčastěji podle Škody osoby se sníženou mírou sociální kontroly, sníženou úrovní mentálních schopností, lidé pod vlivem alkoholu, drog či agresoři. Právě jako agresora vedly německé úřady i Afričana Abdallaha Diallose. V roce 2018 byl třikrát stíhán pro ublížení na zdraví nebo pro násilnou trestnou činnost. Po Německu se pohyboval v takzvaném režimu strpění pobytu, bez dokladů. Po opuštění vězení jel do Česka vlakem na základě volného pohybu osob po Unii. U Lukavce ho však průvodčí nachytal bez platné jízdenky, tak ho z vlaku vyhodil ven.