Kliknutím zvětšíteJeště před několika týdny stál litr hluboko pod deset korun, dnes se ceny pohybují nad padesáti korunami. Stačí přitom přejet hranice do Německa, tam jej nakoupíte za méně než polovinu. Přesto pořád dráž, než bývalo zvykem.
Rostoucí ceny paliv, které se blíží 40 korunám za litr, dělají vrásky na čele majitelům autodoprav již několik týdnů. Nyní se k nim přidalo i nezbytné aditivum. To podle serveru clever-tanken.de stojí v sousedním Sasku průměrně 65 centů, o přibližně čtyři centy je dražší v Bavorsku. Tedy necelých osmnáct korun.
„Snažíme se proto tankovat v zahraničí, výrazně ušetříme. Jeden kamion potřebuje v průměru okolo 50 litrů AdBlue týdně,“ říká jednatel firmy Noprosu z Varnsdorfu Stanislav Šusta. Jeho firma měsíčně spotřebuje okolo 20 tisíc litrů této močoviny naředěné destilovanou vodou. Měsíčně jej zvýšení cen vyjde navíc na stovky tisíc korun. Na sto kilometrech jízdy kamionu, který potřebuje okolo pěti litrů, může rozdíl v nákupu dělat 150–180 korun.
Paradoxně tím může začít čerpačková turistika naruby. Zatímco doposud jezdili Němci do Čech pro levnější benzin a naftu, nyní mohou Češi začít jezdit do německého příhraničí pro AdBlue. A nejen tam. Například polský Orlen nabízí na dálnici A10 nedaleko Berlína podle clever-tanken litr za 73 centy, Benzina patřící do stejné skupiny si u čerpací stanice v Děčíně účtuje 59,90, tedy přibližně trojnásobek. Ale před problémy varuje také německý automotoklub. „AdBlue by se v Německu mohlo stát nedostatkovým a také dražším zbožím. To se týká mnoha řidičů dieselových motorů, kteří potřebují aditivum močoviny pro svá auta,“ píše na svých stránkách ADAC.
Co přesně za tak velkým rozdílem stojí, není úplně jasné. „U pohonných hmot má na cenu vliv daňové zatížení, které patří u nás k těm nižším. Zda tomu tak je i u AdBlue v tuto chvíli nedokážu říct,“ vysvětluje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
Podle Stanislava Šusty mohou za obrovský nárůst panické nákupy v Česku, případně spekulanti. V okolí Prahy se totiž prodává aditivum ještě dráž než v Ústeckém kraji. „Kdyby nebylo této bubliny a lidi si nenakupovali zboží do zásoby, tak by i cena byla jinde. Jakmile se začalo psát, že AdBlue nebude, okamžitě začali lidé hromadně nakupovat. Přijelo k nám dokonce auto s pražskou značkou a chtěli to čerpat do kubíkového barelu,“ popisuje zkušenosti jednatel jednoho z největších dopravců na severu Čech, který zároveň provozuje čerpací stanici. Na řadě stanic už totiž AdBlue došel, redaktor Deníku se s tím setkal třeba na stanici Armex na Benešovské ulici v Děčíně.
Panika okolo AdBlue začala ve chvíli, kdy jeho největší výrobci oznámili, že kvůli vysokým cenám plynu utlumují výrobu hnojiv. Právě při jejich produkci vzniká syntetická močovina nezbytná pro výrobu aditiva, samostatně vyrábět se ji nevyplatí. Vůbec největším producentem je Duslo Šaľa, které patří do svěřenského fondu Andreje Babiše. Stejně jako SKW Piesteritz, které je pro změnu největším výrobcem v Německu.
AdBlue se používá při katalytické redukci SCR, snižuje se díky němu množství emisí vypouštěných naftovými motory. Díky tomu se daří plnit přísné limity nastavené pro dieselové motory, které ještě před lety platily za ty nejvíce znečišťující ovzduší. Nejmodernější pohony na naftu jsou přitom právě díky SCR srovnatelné v emisích s těmi benzinovými.
„Celková spotřeba AdBlue v roce 2013 v Evropě dosáhla 2 miliard litrů a podle mezinárodní prognózy pro rok 2025 je odhad 6 miliard litrů. Odhaduje se, že z toho 3,7 miliardy spotřebuje nákladní kamionová doprava a 2,8 miliardy litrů pak provoz vznětových motorů osobních vozidel,“ přiblížil spotřebu Václav Loula.
62
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
