Aktuální mapa ČHMÚ ukazuje vysoký stupeň aktivity klíšťat v podstatě na celém území České republiky. Na Litoměřicku, Podřipsku, nebo také v oblasti mezi Louny, Žatcem, Chomutovem a Kadaní je dokonce mimořádná.

V takovém případě se vždy doporučuje použití repelentu, nevstupovat do listnatých a smíšených lesů mimo zpevněné cesty, večer a ráno prohlédnout celé tělo a samozřejmě případné klíště neprodleně odstranit.

Mapu aktivity klíšťat včetně předpovědí na další dny lze nalézt na webu info.chmi.cz.

Odborníci přidali tipy, jak se před tímto roztočem chránit: „Je užitečné používat repelent - pomáhá odradit 'nevítané návštěvníky'. Láká vás vycházka v přírodě? Místo cesty listnatými a smíšenými lesy nebo vyšší trávou či houštinami můžete volit zpevněné cesty. Během pobytu venku se můžete občas podívat na nohy či ruce - lezoucího parazita můžete v tu chvíli lehce odstranit. Hodí se mít na sobě světlé, hladké oblečení - klíště na něm lépe uvidíte a také po hladké látce snadněji sklouzne. Je dobré nečekat s prohlídkou těla až na okamžik, kdy vás něco svědí - klíšťata mohou přenášet nebezpečné nemoci a včasné odstranění klíštěte je klíčové. Proto se po návratu z přírody určitě prohlédněte,“ radí ČHMÚ.

close Grafika aktivity klíšťat pro 2. července 2024. info Zdroj: ČHMÚ zoom_in

Obsáhlé informace, podrobnosti o prevenci a odstraňování klíšťat nabízí na svých stránkách Státní zdravotní ústav.

Nejdůležitější je zabránit napadení klíšťaty při pobytu v přírodě. A pokud už se tak stane, včas a správně je odstranit. Kromě všeobecně známých varování před vysokou trávou a lesními porosty jsou častým místem výskytu klíšťat také větší městské parky a zahrady.

Co radí Státní zdravotní ústav

Prevence

  • Zvolit oblek (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem.
  • Použít repelentní přípravek, který je vhodné aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
  • V terénu ohroženém výskytem klíšťat nesedat (nelehat) na zem, ani při použití pokrývky jako podložky.
  • Pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
  • Při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmout eventuálně zachycená klíšťata (proto je výhodná světlá barva oblečení).
  • Na klíšťaty ohrožená místa nebrat s sebou psy, v případě nutnost jen na vodítku.

Prohlídka

  • Večer prohlédnout pečlivě celé tělo.
  • Místa nejčastějšího přisátí klíšťat: podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy).
  • Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. 
  • Člověka mohou napadnout (a infikovat) i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká.
  • Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může pohybovat delší dobu (několik hodin) po těle napadeného, než se přichytí.

Odstranění

  • Neodkladné odstranění přichyceného klíštěte je bezvýhradně nutné.
  • Místo přisátí desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
  • Pomocí navlhčené textilie (nejlépe žínka, třecí ručník) lehce pohybovat (viklat) se strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní.
  • V případě potřeby lze klíště  opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou.
  • Použít lze i speciální plastovou kartu se zářezy.
  • Klíšťaty netočit – hypostom není vrut! 
  • Místo po odstraněném klíštěti znovu desinfikovat.

A co dál?

  • Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5 cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2-3 dny, ale nezvětšuje se; nejde o borreliový erythem.
  • V době 3 týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit neprodleně lékaře.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Největším rizikem přisátí klíštěte je možné riziko nakažení dvěma nebezpečnými nemocemi - boreliózou a encefalitidou.

Borelióza a encefalitida

Dvě nebezpečné nemoci, které může klíště přenést na člověka. Každá je jiná, mají odlišné příznaky, rizika i léčbu.

close Ilustrační foto info Zdroj: Pixabay.com/Erik Karits zoom_in Lymská borelióza

Onemocnění způsobují bakterie. Z infikovaného klíštěte se na člověka přenáší během 24 až 48 hodin. Boreliózu lze vyléčit antibiotiky, a to bez následků. Není proti ní očkování.
Pro lymskou boreliózu je typický vícefázový průběh. V rané fázi, během několika dní až tří týdnů po přisátí nakaženého klíštěte, se pacienti potýkají s únavou, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. U přibližně poloviny nakažených osob se objevuje typická červená skvrna, která může mít vybledlý střed. Tento projev je jasnou známkou lymské boreliózy a usnadňuje diagnostiku i včasnou léčbu.
V druhé fázi, několik týdnů až měsíců po nakažení, mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
Do třetího stadia se nemoc může dostat až po několika letech od nákazy.

close Ilustrační foto info Zdroj: Pixabay.com/Erik Karits zoom_in Klíšťová encefalitida

Onemocnění způsobuje virus. Na člověka se může přenést do dvou hodin od přisátí infikovaného klíštěte. Lze se proti němu očkovat. Pokud už propukne, léčba neexistuje.
První příznaky nakažení se objevují za 7–14 dní. Potíže zpočátku připomínají chřipku a nakažené osoby pociťují slabost, bolest svalů a mají zvýšenou teplotu. Po ústupu obtíží a několika dnech "klidové fáze" nastává druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení. Komplikace v podobě obrny horních končetin, postižení nervů či poruch sluchu ztěžují rekonvalescenci a pacientům velmi znepříjemňují každodenní život. Přibližně u 30–60 % případů může mít onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé následky. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.
U klíšťové encefalitidy nemají antibiotika žádný efekt. Terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci – pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku.

Zdroj: Státní zdravotní ústav