Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, přesněji řečeno tzv. ekologické elektrárny, jsou mezi mnohými obyvateli lounského okresu neoblíbené.

Zářným příkladem může být například plán postavit u Výškova bioplynovou stanici. Elektřinu mohla vyrábět z biomasy – rostlinného materiálu s příměsí kejdy.

Hlasujte v anketě vpravo a diskutujte pod článkem.

V referendu, uskutečněném loni na jaře, tamní obyvatelé stavbu odmítli. Hlavně ze strachu ze zápachu. Přesvědčování investorů nepomohlo. Naprosto stejně dopadlo referendum loni v listopadu i v Panenském Týnci.

Méně kontroverzní jsou elektrárny fotovoltaické, využívající sluneční energii. V polovině loňského roku investor zvažoval výstavbu jedné takové v průmyslové zóně u Postoloprt. Tehdy ale vyšla celá věc do ztracena. „V naší průmyslové zóně bychom rádi viděli průmysl a firmy, které zajistí nějaká pracovní místa pro naše obyvatele. To by ale nebyl případ této elektrárny,“ vysvětlil tehdy starosta Miroslav Hylák.

Nyní se zvažuje výstavba dvou slunečních elektráren u Žiželic a v Brodech u Krásného Dvora. (Více čtěte ZDE.)

Asi nejlépe přijímají lidé malé vodní elektrárny na říčních tocích. Jedna taková funguje například v Libočanech. Tam dokonce pořádají dny otevřených dveří, které se těší nemalému zájmu.

Problémy s větrníky

Asi největší emoce po celém regionu vyvolávají takzvané větrníky – stožáry s vrtulemi, využívající sílu větru k výrobě elektrické energie. O jejich umístění se jednalo v řadě obcí okresu. Nejčerstvější zprávy jsou z Kryr, kde stavba devatenácti větrníků ztroskotala na složitém připojení k rozvodné síti. Stále se jedná také v Peruci. Tam budou o případné výstavbě třinácti stožárů hlasovat lidé v anketě a vedení obce slíbilo, že se názorem většiny bude řídit.

Společnost Viventy, která elektrárny na území okresu Louny hodlá stavět, to nemá snadné. A to přesto, že obcím nabízí finanční pobídky, většinou 1,2 milionu za jeden stožár.

Patnáct jich mělo v minulosti vyrůst mezi Líšťany, Zbrašínem a Jimlínem. V tamním referendu ale obyvatelé Jimlína a Líšťan řekli ne. O výstavbě několika málo větrníků se jednalo i dále.

Lidé se staví proti stavbě větrných elektráren na dohled svých obydlí hned z několika důvodů. Jedním z nich je údajná hlučnost provozu. Společnost Viventy tedy uspořádala několik zájezdů do lokalit, kde už stožáry fungují, ale akce se nesetkaly s velkým zájmem. Podle části lidí také větrníky hyzdí krajinu. Vysoké sloupy nezvykle ční na kopcích. I toto se ale lidé naučili paradoxně oceňovat a mnohé větrné parky, například ten v Krušných horách nedaleko obce Měděnec, se staly turistickou atrakcí.

Lidem vadí zničení výhledu na krajinu

Zajímavý argument mají vždy po ruce odpůrci větrných elektráren v celé republice. Tím, že větrníky zničí krajinný ráz a výhled, argumentují i v regionu. Tento argument použili odpůrci větrníků například v případě Peruci nebo před časem také při jednáních o umístění větrných elektráren u Jimlína a Zeměch.

Paradoxní je přitom například pohled na povrchové uhelné doly na Mostecku, jež jsou prakticky proslulé jako měsíční krajina, či překvapivě rozsáhlé úložiště elektrárenského popílku v lokalitě kolem Počerad na Lounsku. To je také vliv potřeby elektřiny.

V obnovitelných zdrojích Češi zaostávají

Praha - Přestože se vláda pokouší výrobce elektřiny motivovat k využívání obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotací a jiných výhod, Česko v tomto ohledu oproti zbytku Evropské unie spíše zaostává. Zatímco v rámci celé unie pochází z obnovitelných zdrojů asi třináct procent veškeré elektřiny, v Česku je to pouze necelých pět procent. To je téměř čtyřikrát méně než na Slovensku, s výjimkou Polska nás pak předstihují všechny sousední státy.

Nejvíce využívají obnovitelných zdrojů Rakušané, kteří takto vyrobí přes šedesát procent veškeré elektřiny. Nejvýznamnějším tuzemským zdrojem obnovitelné energie jsou vodní elektrárny. Jejich potenciál je však již prakticky vyčerpán. „Očekáváme především rozvoj využívání biomasy. Zejména v elektroenergetice, výrobě tepla i v dopravě,“ odhaduje tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Česká republika by podle Evropské unie měla do roku 2020 z obnovitelných zdrojů pokrýt dvacet procent spotřebované energie. „Většina této energie by měla pocházet právě z biomasy,“ říká Kašpar. Podle něj má však Česká republika velké rezervy především v úsporách energie. „Česká ekonomika je téměř dvakrát energeticky náročnější, než je průměr starých zemí unie,“ upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí J. Kašpar.

Martin Dohnal