Bádal v centru Žatce, zajímavé nálezy našel na Podbořansku v trase nyní do země pokládaného plynovodu. Jeho koníčkem je historie, je předsedou spolku Společenstvo pro památky Podbořanska. Ten se stará o zapomenutou zříceninu hradu Křečov u Podbořanského Rohozce nebo o historicky významný kopec Rubín u Podbořan. „Naším cílem je záchrana současného stavu, zpřístupnění Křečova a jeho propagace,“ říká v rozhovoru archeolog Vojtěch Peksa.

Co vás k záchraně zříceniny hradu Křečov vedlo?
Členové našeho spolku, je nás dvanáct, jsou většinou z Podbořan, známe se už od základní a střední školy. Po vysoké škole jsme ve městě zůstali a rozhodli se, že chceme nějakým způsobem přispět k rozvoji regionu. Vzhledem k tomu, že máme vztah k památkám a na Křečov jsme jezdili na výlety, tak jsme se rozhodli s jeho tristním stavem něco udělat. Na podzim roku 2017 jsme založili spolek Společenstvo pro památky Podbořanska.

To byl tedy počátek vaší aktivity na Křečově?

Ano. Sešli jsme se s majitelkou pozemku, která v nedalekém Podbořanském Rohozci vlastní statek. Dohodli jsme se, že se na Křečově můžeme pohybovat a realizovat tam naše aktivity, za což jí samozřejmě děkujeme. Prvním naším krokem bylo vyčištění místa od náletových dřevin. Zřícenina od devadesátých let zarostla, z okolí se stala nepropustná houština.

Z první dotace od Fondu Logit, což je firma v Podbořanech, jsme pak obnovili přístupovou cestu ke zřícenině.
Nedávno jste u zříceniny postavili dřevěný přístřešek.
Loni jsme začali s výstavbou turistického zázemí, tedy přístřešku a suchého WC. Instalovali jsme tam také informační ceduli o zřícenině.

A další plány?
Letos bychom chtěli turistické zázemí dokončit a musíme se rozhodnout, co dál. Chtělo by provést zajišťovací práce, neboť zděné konstrukce se dlouhodobě rozpadají. V této souvislosti je potřeba větší zásah. Pokud se neprovede, hrozí větší destrukce. Některé poruchy zdiva jsou zásadní. Otázkou ale je, zda se nám povede sehnat nějaké dotace, když nejsme vlastníci pozemku. Snad se ale s jeho majitelkou dohodneme.

Připomenu, že Křečov je zřícenina šlechtického hradu ze 14. století u Podbořanského Rohozce. Máte vizi, jak by měla zřícenina vypadat v budoucnu?

Naším cílem je záchrana současného stavu, zpřístupnění památky a její propagace. Na Podbořansku nebyla ještě donedávna příliš známá, moc lidí o ní nevědělo. Myslím, že tohle se nám podařilo změnit.

Jste profesí archeolog. Zkoumal jste Křečov i z tohohle pohledu?

Archeologický průzkum pomocí několika menších sond probíhal. Máme soubor prvních archeologických nálezů, které z hradu doteď nebyly. Čekáme na výsledky přírodovědné analýzy, které by měly ukázat, jak tehdy vypadala okolní krajina. Tedy někdy v první polovině 14. století, kdy Křečov vznikl.

Přinesl výzkum nějaké nové poznatky?

Křečov bylo sídlo nižší šlechty, jde spíš o památku lokálního významu. V rámci dlouhodobého bádání v tomto regionu se nám s kolegou podařilo objevit zajímavé souvislosti. Například nalézt zbytky tří zaniklých středověkých vesnic na východní straně Doupovských hor, které patřily ke Křečovu. Podařilo se tedy prohloubit naše znalosti o historii Křečova a jeho okolí.

Váš spolek je aktivní také co se týká vrchu Rubín u Podbořan.

To je takový podobný případ jako Křečov. Mnoho lidí na Rubín chodilo na výlety, před dvaceti lety se na něj pozapomnělo a místo zarostlo. Přitom jde o jednu z nejvýznamnějších archeologických památek, které v Podbořanech široko daleko máme. Navrhl jsem, aby se s tím něco udělalo. Město Podbořany se pustilo do obnovy, vrcholová plošina se vyčistila a loni se tam postavila vyhlídková věž. Náš spolek má s městem uzavřenou smlouvu o správcovství.

Přímo na Rubínu máte za sebou několik akcí.
Zatím jsme tam dělali tři. Při otevření vyhlídkové věže, oslavy příchodu keltského jara a drakiádu. Jaké akce budeme pořádat letos, ještě uvidíme. I v případě Rubínu chceme lidem přiblížit historii místa. V plánu je zpevnění cesty na vrchol a postupná výstavba archeoparku. zvažuje se třeba replika pravěkého obydlí.

Jak je Rubín z vašeho pohledu archeologa významný?

Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek severozápadních Čech. V době starší doby železné, tedy v době 800 až 400 let před naším letopočtem, a v raném středověku, od osmého do poloviny desátého století, to bylo významné centrum osídlení. Víme to díky nálezům, které se tam našly. Ať už šlo o předměty ze Středomoří z doby železné nebo později z Velké Moravy, což svědčí o přítomnosti tehdejší elity v místě. Okolí bylo kontinuálně osídlené už od mladší doby kamenné.

Myslíte, že může Rubín ještě vydat nějaké nové archeologické poznatky?

Poslední výzkumy ukázaly, že se tam stále nacházejí archeologické terény, které mohou do budoucna přinést další poznatky. Průzkum proběhl v rámci výstavby vyhlídkové věže a také v tomto případě čekám na výsledky přírodovědné analýzy, která napoví, jak vypadala okolní krajina ve starší době železné.

Co se analyzuje?
Na základě nalezených pylů a makrozbytků mohou přírodovědci zrekonstruovat bezprostřední okolí nálezu, jaké stromy a rostliny tam tehdy rostly. Makrozbytky jsou třeba pecky, kousky kořínků, jehličí, šišek. Podobně se dá analýza udělat ze zbytků uhlíků popela dřeva, na kterém lidé dřív topili. Díky této analýze je celkový obraz tehdejší doby komplexnější a zajímavější. U Rubínu i Křečova čekáme na výsledky. Tyto přírodovědné analýzy na Podbořansku zatím nikdo nedělal, uvidíme, co se dozvíme.

V sedmém století proběhla mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky významná bitva u hradiště jménem Wogastisburg. Někdy se Wogastisburg dává do souvislosti s podbořanským Rubínem. Jaký na to máte názor?
Doložit bitvu sedmého století je dnes téměř nemožné. Zbraně byly natolik vzácné, že je vítězná strana posbírala. Museli bychom jedině narazit na nějaký hrob s více ostatky. Pravděpodobnost je ale malá. V případě Rubínu navíc nevíme o tom, že by tam v 7. století nějaké hradiště bylo, nevíme, v jakém přesném rozsahu tehdy Sámova říše existovala. Kandidátem číslo jedna pro bitvu u Wogastisburgu je dnes jedna lokalita v Bavorsku. Teoreticky možné je, že bitva proběhla u Podbořan. Vědecky se to ale doložit nedá.

Pracujete v Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Na čem nyní pracujete?
Obecně se zabývám vlastním vědeckým bádáním a záchranným archeologickým průzkumem, který převažuje. Loni a letos nás hodně zaměstnává záchranný průzkum v rámci výstavby plynovodu Capacity 4Gas. Nalezišť bylo hodně už v roce 2012, kdy se stavěl plynovod Gazela. Plynovody vedou z velké části paralelně, takže jsme už nějaké informace měli a věděli jsme, kde můžeme na nějaké archeologické nálezy narazit. Tentokrát jsme měli také na naše zkoumání víc času. Takže jsme rozšířili naše poznatky získané při průzkumech předcházející výstavbě Gazely. Obecně mohu říct, že jsme zkoumali pravěká sídliště i pohřebiště. Nyní dochází ke zpracování nálezů, výsledky se budou publikovat později.

Můžete přesto prozradit, zda jste narazili na něco zajímavého?
Zmíním pohřebiště u Liběšovic na Podbořansku. Nic víc zatím říct nemůžu.

Jako archeolog máte na starost Podbořansko a Žatecko. Je něco, co vás obzvlášť zajímá?
Díky tomu, že mám na starost Podbořansko, kterým se nikdo před tím tak intenzivně nezabýval, se v posledních letech počet nalezišť znásobil. Mým cílem je také zpracovat nálezy na Rubínu. Ačkoliv je tak významnou lokalitou, zatím se žádný archeolog nedostal k tomu, aby nálezy souhrnně zmapoval a vydal k tomu nějakou publikaci. To je mým cílem. Primárně se zabývám středověkem, takže mě každá lokalita z tohoto období na Podbořansku a Žatecku zajímá.

Zmínit jste, že díky vašemu bádání se počet nalezišť na Podbořansku znásobil. Přinesly nějaké zásadní novinky o historii regionu?
To asi ne, nebyly to velkolepé objevy. Při každém výzkumu ale dojde k nějakému posunu v informacích o té lokalitě. Zmíním například kostel v Libyni u Lubence. Moc jsme o něm nevěděli, jen že je to stavba ze začátku 14. století. Díky archeologickému výzkumu víme, že tam před tím pravděpodobně stál dřevěný kostel a že se tam pohřbívalo už o sto let dřív. Díky výzkumu se posunul také náš pohled na románský kostel ve Vroutku. O výzkumech přednáším, ve spolupráci s obecními úřady se snažím o vydání nějaké publikace, aby se informace dostaly k lidem. Aby se dozvěděli, na jak zajímavém místě z hlediska historie bydlí.

Nalezených předmětů je tedy stále víc a víc. Budou někdy někde vystaveny?
Do budoucna by to bylo dobré, některé objevy jsou zajímavé. Jednou z možností je žatecké regionální muzeum. V případě podbořanského muzea se bavíme s městem o konceptu jeho dalšího rozvoje, možností je udělat v něm expozici, která by se týkala Podbořanska, zvláště pak Rubínu.

Loni a předloni jste prováděl výzkum také v Žatci. A to v souvislosti s rekonstrukcí vodovodů a kanalizací v ulicích Dvořákova a Oblouková a na Nerudově náměstí. Našlo se tam něco zajímavého?
Většinou šlo o běžné archeologické situace, které ze Žatce známe už z dřívější doby. V případě Dvořákovy ulice zmíním, že se tam potvrdil výskyt poměrně velkého raně středověkého pohřebiště. Na konci Nerudova náměstí jsme našli keramickou pec i s nádobami z přelomu 14. a 15. století. I v tomto případě se ale jen potvrdily dřívější nálezy.

Žatec je z hlediska archeologie hodně prozkoumaný. Myslíte, že vás může někde něco ještě překvapit?
Prozkoumaný je dost. Ale třeba pivovar je místem, kde žádné výzkumy neproběhly. Z hlediska archeologie je to zajímavá lokalita a mohla by hodně napovědět, zda v Žatci ve středověku stál diskutovaný královský hrad nebo ne. Zajímavé by byly také vykopávky v kostele Nanebevzetí Panny Marie.