Prozkoumali kulturní vrstvy, zahloubené objekty i artefakty, které nálezy pomáhají datovat. To vše potvrzuje zcela ojediněle zachovanou archeologickou lokalitu pro oblast středního Poohří.

„V Nepomyšli nám přálo štěstí. Plocha, kde jsme nalezli středověkou usedlost, nebyla po jejím zániku nijak intenzivně využívána. Díky tomu se výjimečně zachovaly pozůstatky i po nadzemních stavbách,“ sdělil archeolog Vojtěch Peksa.

V převážné většině případů se totiž pro výzkum archeologů zachovají jen zahloubené části staveb. Pozůstatky nadzemních konstrukcí v průběhu let zmizí vlivem zemědělské činnosti nebo dalšími zemními úpravami. V tomto případě byly části středověké usedlosti „zakryty“ hospodářským objektem, který v místě stál až do roku 2017.

„Funkci stavení v Nepomyšli neznáme, je ale zásadní zjištění, že bylo v průběhu 14. století přestavováno. V první fázi spadající na základě nalezené keramiky do doby od druhé poloviny 13. do první poloviny 14. století tvořila stěny domu dřevěná srubová či drážková konstrukce, při dně objektu dokonce podsypaná čedičovým štěrkem, který chránil dřevo před vlhkostí. V druhé fázi datované od druhé poloviny 14. až do 15. století byl dům zmenšen, ale pro zpevnění obvodových stěn byla už využita kamenná zeď pojená jílem,“ dodal archeolog.

O nadzemní podobě domu se během výzkumu nepodařily zjistit žádné podrobnosti. Archeologové předpokládají, že se jednalo o přízemní stavbu se stanovou střechou.

Bytový dům za 11 milionů

První písemná zmínka o Nepomyšli, kde dnes žijí čtyři stovky lidí, pochází z roku 1361. Jak dokládá i aktuální nález, vesnice existovala mnohem dřív.

V místě, kde průzkum probíhal, se staví za 11 milionů korun obecní dům se šesti byty. Hotový má být v příštím roce. V tomto případě, kdy je stavebníkem právnická osoba, uhradí archeologický výzkum městys. „Zatím nevíme kolik, fakturu ještě nemáme,“ sdělil starosta Josef Lněníček.

Fyzické osoby archeologický výzkum hradí jen v případě, jde-li o stavbuk podnikatelským účelům. „Pokud jde třeba o rodinný dům, děláme průzkum na vlastní náklady a pak můžeme požádat o finanční náhradu stát,“ vysvětlil archeolog žateckého muzea Petr Holodňák.

Žatecké muzeum má pověření k provádění průzkumů v oblasti okresů Louny a Chomutov. „Ročně evidujeme sto až sto padesát nových staveb, většinou se jedná o rodinné domy. Pro nás z toho plyne povinnost staveniště navštívit a zkontrolovat, zda nedošlo k narušení nějaké archeologické situace. V případě že ano, musíme provést záchranný výzkum,“ vysvětlil archeolog Holodňák běžný postup.

Díky záchrannému archeologickému průzkumu se v minulosti podařilo nalézt řadu zajímavostí, které pomohly nahlédnout do historie regionu.