Povodeň v Kryrech v roce 1940, příjezd německých vojáků do Podbořan, shromáždění při různých příležitostech v obou městech, ale i každodenní život lidí. A také, jak Kryry a Podbořany před druhou světovou válkou vypadaly. To vše a mnohé další je k vidění na filmových záběrech, které jsou spolu s písemnými dokumenty a fotografiemi uložené v archivu muzea sudetských Němců v německém Kronachu. Tisíce lidí z Podbořanska musely v důsledku událostí spojených s druhou světovou válkou opustit v letech 1945 a 1946 své tehdejší domovy. S sebou do Německa vzali písemnosti, fotografie, filmy a další dokumenty, které vypovídaly o životě v tehdejším podbořanském okrese. Aby toto množství historicky cenných informací lépe zpřístupnili, pustili se dobrovolníci z Podbořanska do digitalizace archivu.

Poslední část materiálů doskenovali v minulých dnech. Od příštího roku budou k dipozici v podbořanském muzeu. „Nevím o tom, že by jiný region v Čechách měl takto ucelený, systematicky shromažďovaný archiv sudetského obyvatelstva odsunutého po roce 1945 jako Podbořansko,“ sdělil předseda komise pro kulturu při radě města a podbořanský zastupitel Vojtěch Peksa.

Materiály jsou uložené na paměťových discích, mají zhruba jeden terabyte dat. „Plánujeme, že v příštím roce v podbořanském muzeu vznikne infocentrum s badatelnou, kde budou data digitalizovaných archivních materiálů uložena. Zájemci si je tam na počítači budou moci prohlédnout a zkoumat,“ popsal Peksa. S volným šířením na internetu se podle jeho slov nepočítá. Jedním z důvodů je, že materiály jsou zapůjčené.

Holárkovy sady v Lounech.
FOTO: Holárkovy sady v Lounech čeká revitalizace. Podívejte se jak, vypadají teď

Dalšími dobrovolníky, kteří se podíleli na jejich digitalizaci, byla Romana Havrdová z podbořanského gymnázia a David Šebesta z MAS Vladař a předseda spolku Budíček. Skenování zajišťovali brigádníci z gymnázia, digitalizaci archivu finančně podpořily obce sdružené v Mikroregionu Podbořansko.

„V archivu je spousta zajímavostí, které nejsou moc známé. Mě jako obyvatele Vroutku třeba zaujalo, že ve třicátých letech žil ve městečku pán, který si nechal patentovat zajímavou formu na máslo. Archiv nabízí také ucelené dokumenty k některým domům i s konkrétními příběhy lidí. Obsahuje také soupis padlých obyvatel z první a druhé světové války. Zatímco o těch z té první se díky zachovaným památníkům v obcích všeobecně ví, jména padlých německých obyvatel Podbořanska ve druhé světové válce po odsunu upadla do zapomnění,“ sdělil Šebesta.

Peksu uchvátily filmové materiály z archivu. „Jsou výjimečné. V poslední době je nikdo v Čechách neviděl. Natočil je pravděpodobně filmař z Kryr v letech 1934 až 1940. Zachytil na nich různé události v tomto městečku a Podbořanech. Jsou na nich povodeň v Kryrech v roce 1940, dětské akce, křesťanské svátky a další události tehdejší doby. Třeba různá shromáždění, příjezd vojenských jednotek německé armády, ale i běžný život lidí v Podbořanech a Kryrech,“ přiblížil.

Železniční most přes Ohři u Žatce na trati do Plzně prochází rekonstrukcí.
Nový most, který u Žatce překlene Ohři, už roste. Nahradí stoletého veterána

Podle něj filmy zobrazují Podbořany jako úchvatné městečko. „Bohužel tuto krásu setřelo období let 1945 až 1989. Velká část tehdejší zástavby zanikla výstavbou panelového sídliště na náměstí, došlo k likvidaci zástavby v dnešních ulicích Kapitána Nálepky a Dukelské,“ poznamenal Peksa. Zmínil také zatrubnění potoka, který protékal městem v otevřeném korytu podél dnešní Dukelské ulice, město tím přišlo o různá přírodní zákoutí a lávky.

S mnoha zajímavými informacemi z archivu se bude moci seznámit veřejnost. „Plánujeme materiály publikovat na přednáškách, a to včetně těch filmových. S fotografiemi zase počítáme do publikace o Podbořanech, jejíž vydání se chystá v příštím roce v souvislosti s výročím první písemné zmínky o městě,“ zmínil Vojtěch Peksa. Ta je z roku 1362. O muzeum v Německu se stará paní Uta Bräuer, v roce 1941 se narodila v Podbořanech.