Červené Aero 662 roku výroby 1931 o objemu motoru 662 kubických centimetrů a o váze 705 kilogramů. Navíc ve zjevně dobrém stavu. Tento sen mnoha motoristů, milovníků veteránů a sběratelů našla policie v Lounech. Automobil tam mohl schovat zloděj.

O osudech stařičkého stroje informoval v pátek 28. července Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten aerovku získal jako takzvanou odúmrť po 91leté ženě bez dědiců. Než ho však stihl odvézt, udělal to někdo jiný. 

„Toto Aero 662 bylo původně zaparkované v garáži neobydleného domu v Praze. Odtud ho odcizil neznámý pachatel, který rozbil okno v přízemí, v suterénu vypáčil kovové mříže a uzamčená vrata do garáže, ze které vůz odcizil. Policie aerovku vypátrala až v Lounech," popsali zástupci ÚZSVM s tím, že poté byl vůz převezen do policejního areálu v Teplicích.

Červené Aero 662 roku výroby 1931 policie vypátrala v Lounech

Budoucnost aerovky je ve službách státu, přesněji řečeno veřejnosti. O bezúplatný převod projevilo zájem hned pět institucí: Obec Klučenice, Obec Soběsuky, Střední škola Jablunkov, Národní památkový úřad – státní zámek Zákupy a Národní technické muzeum. A právě Národní technické muzeum červené Aero 662 získalo. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury. 

„Vozy značky Aero vyráběla stejnojmenná továrna v pražských Vysočanech v letech 1929 až 1951. Malý osobní vůz Aero 662 se vyráběl v letech 1931 až 1934. Jeho přímým předchůdcem bylo jednoválcové Aero 500 s motorem o objemu 500 ccm. Šestsetšedesátdvojka už měla dvouválcový motor a maximální rychlost byla 90 km za hodinu. Celkem jich bylo vyrobeno 2 615 kusů. Jízdní vlastnosti spolu s velmi příznivou cenou z aerovky činily jedno z nejoblíbenějších vozidel své doby, zejména mezi mladší generací motoristů. Ještě v šedesátých letech minulého století bylo proto malé aerovky možné vidět na našich silnicích v běžném provozu,“ doplnil zajímavosti ÚZSVM.