Co udělá radiace s rybami v moři u japonské jaderné elektrárny Fukušima? Jaký dopad na naši zemi by měla havárie v Temelíně? Jaká je nyní situace v Černobylu? Tak na tohle a spoustu dalších věcí se ptal Vojta Dítě a další deváťáci ze ZŠ J.A. Komenského v Lounech při čtvrteční besedě. Zajímavé a především poučné povídání přivezla jaderná fyzička.

Edita Bromová z Ústavu fyziky plazmatu se zabývá výzkumy jaderné fúze. V rámci vzdělávací besedy Energie – budoucnost lidstva hovořila s mládeží o energetice, možnostech obnovitelných a neobnovitelných zdrojů a všem, co s tím souvisí. Prim jasně hrála energie z jádra.

Hned na začátku bylo jasné, že to nebude žádná nuda. Ještě při první otázce „Víte, co je to Slunce?“ se většina žáků pochichtávala, pak se ale museli zamyslet. To když se jich E. Bromová zeptala, z čeho tedy ohnivá koule je. Společně se dobrali poznání, že značnou část tvoří vodík. Vědkyně stručně vysvětlila, co Slunce vlastně pohání a jak funguje vodíková fúze. „Elektrárnu na tomto principu se snažíme vymyslet, ale je to zatím hudba budoucnosti. Možná jednou právě někdo z vás spustí první fúzní elektrárnu na světě,“ povzbudila omladinu a s úsměvem dodala, že by to mohlo i časově odpovídat.

Pak na řadu přišlo téma poněkud reálnější a, jak se ukázalo, pro školáky vysoce atraktivní. Problémy jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku. Odbornice ve spolupráci s Vladimírem Hoškem popisovala na snímcích z projektoru, co se tam stalo, proč a jaké to bude mít dopady na lidi a životní prostředí. Následné dotazy aktivních kluků a holek zabraly velkou část besedy. Týkaly se hlavně možnosti výbuchu reaktoru a bezpečnosti získávání energie z jádra obecně. „Atomový výbuch v jaderné elektrárně neuděláte, to prostě podle fyzikálních zákonů není možné. Jedině, že by tam spadla atomová bomba,“ upozornila E. Bromová. „Používané palivo má příliš malou koncentraci na to, aby mohla vzniknout taková reakce, jakou máte na mysli,“ vysvětlila.

Výroba energie nebo bomby?

„Jak se vůbec vyrábí atomová bomba?“ zajímalo jednu z přítomných slečen. Stručné vysvětlení se jí samozřejmě dostalo a mnozí přítomní byli zjevně překvapeni nejen tím, jak „snadné“ to ve skutečnosti je, ale také tím, jak málo materiálu stačilo například na zničení Hirošimy.

Žáci se zajímali také o bezpečnost českého Temelína. Podle odbornice by při souběhu velmi nepravděpodobných událostí mohlo dojít k podobné situaci, jako v již zmiňované Fukušimě. „Ovšem únik radiace by byl menší, používáme totiž jiný typ reaktoru,“ uklidnila. S tragédií v Černobylu se však žádná z událostí ani nedá srovnávat. I o něm se živě diskutovalo. „Kromě úplně jiné technologie samotného reaktoru už dnes systém ovládání neumožňuje lidské obsluze udělat takové fatální chyby,“ dodala Bromová.

Aby nebylo všechno jen o teorii a obrázcích, kolovalo mezi posluchači například několik kamenů – úlomků uranové rudy včetně známého jáchymovského smolince. V další části besedy přednášející Vladimír Hošek pomocí radiometru předvedl různé úrovně záření.