Důvodem demolice je neutěšený stav areálu. „Je opravdu velmi špatný, život ohrožující. Po konzultaci s Národním památkovým ústavem a jeho doporučeních jsme se rozhodli areál kompletně zbourat. Byť je nám to líto, protože přijdeme o stavbu s historií,“ vysvětlila starostka Blšan Dagmar Břehovská. Budova čp. 20 je v majetku města. V loňském roce ji zakoupilo od soukromé osoby už coby roky neobstarávanou ruinu, a to za milion korun. Další milion a 350 tisíc spolykal nákup přilehlého pozemku a dražba ruiny bývalé koželužny, čímž se areál zcelil.

Vysoké náklady si vyžádá i samotná demolice. Ústecký kraj si nechal před několika lety zpracovat Analýzu potřeb revitalizace území Ústeckého kraje, kde náklady na zrušení areálu v Blšanech vyčíslil na patnáct milionů korun. Město se proto rozhodlo požádat o dotaci ministerstva pro místní rozvoj z programu na regeneraci brownfieldů. Pokud se zadaří a stavba půjde k zemi, nahradí jí jednoduše řešená odpočinková zóna s aktivními herními prvky. „Nová stavba nepřichází v úvahu, protože areál se nachází v záplavovém území pro stoletou vodu,“ poznamenala starostka Břehovská. Samotná demolice proběhne dle starostky nejdříve v zimních měsících. "Výběrové řízení na demoliční práce teprve vypíšeme," dodává.

Blšany se chtěly zakousnout i do dalšího brownfieldu, v Malé Černoci. Opravit se měla kaplička sv. Antonína Paduánského a přilehlý park. V budoucnu by kostel a park posloužily jako výstavní, koncertní a obřadní prostory. „Naše žádost ale byla bohužel zamítnuta,“ připomněla starostka Dagmar Břehovská.

Město se do oprav pustí svépomocí, byť budou zřejmě pomalejší, než jak by tomu bylo s přiklepnutím dotace. Památka si ale pozornost rozhodně zaslouží. V obci postavili barokní objekt už v roce 1790. „Jako vzpomínku na ničivé krupobití, které 13. června 1789 zničilo celou úrodu. Od té doby se zde konaly slavnosti a následující neděle se slaví jako polní den,“ připomněl okolnosti stavby Wenzel Rotta v knize Der politische Bezirk Podersam.