„S lidmi pro jarní práce jsme nakonec problém neměli. Zájem brigádníků byl poměrně velký, byli mezi nimi hodně lidé, kteří přechodně přišli o práci. Třeba číšníci nebo zaměstnanci továren z automobilového průmyslu, které přerušily výrobu,“ sdělil předseda Zemědělského družstva Podlesí Ročov na Lounsku Josef Fric.

Do chmelnic kolem Ročova, jichž má tamní družstvo 290 hektarů, tak vyrazili lidé, kteří normálně pracují v průmyslové zóně Triangle u Žatce. Vydělali si různě, chmelaři je platili podle počtu zapíchnutých drátků nebo zavedených chmelových hlav. „Jezdili k nám i lidé z továrny Škody v Mladé Boleslavi nebo jejich dodavatelských firem,“ připomněl Josef Fric. Kromě Čechů to byli hlavně ukrajinští dělníci.

Zahraniční dělníci z východu Evropy, Rusíni, Ukrajinci, Moldavané ale i Slováci, se postarali také o jarní práce ve většině chmelnic společnosti Petrohradská. Ta pěstuje chmel na 105 hektarech na Podbořansku a Rakovnicku. „Agentury, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, nám zahraniční brigádníky zajistily. Šlo o lidi, kteří v Česku už byli, pracovali třeba v lesích nebo továrnách. Oproti loňsku nás jejich práce ale vyšla dráž, mzdové náklady nám narostly o 30 procent,“ sdělil jednatel společnosti Petr Čapek. 

Přibližně na 15 hektarech provedli jarní práce místní lidé, společnost jim prostřednictvím webových stránek obcí na Podbořansku v minulých dnech veřejně poděkovala. „Šlo o místní, kteří pracují v továrnách, které přerušily výroby, a studenty středních a vysokých škol. Často přišli na chmelnice pracovat celé rodiny,“ dodal Petr Čapek.

Potíže s nedostatkem brigádníků pro jarní práce ve chmelnicích tak nebyly. Potvrdil to i předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. „V březnu, když se zavřely hranice, jsme z toho měli hrůzu. Naše obavy se naštěstí nepotvrdily, povedlo se to zvládnout. Často ve chmelnicích pracovali zahraniční dělníci, kteří v Česku pracovali už dřív,“ řekl.

Jednou z brigádnic, která nyní pracuje na zapichování chmelovodičů, je Pavlína Ivanová z Loun. Jako OSVČ v oboru pojišťovnictví v posledních týdnech moc práce neměla. „Pomáhám synovi, který studuje ve druhém ročníku střední školy. Ta je zavřená. Pracujeme na chmelnici u Lenešic, brigádu jsem si našla přes kamarádku. Inzerátů bylo hodně, ale místa byla rychle obsazená,“ sdělila. Se synem jsou placeni v úkole, dohromady si za 4 hodiny vydělají asi tisícikorunu denně.

V nejbližších týdnech a měsících čekají na chmelaře práce, které nejsou až tak náročné na pracovní sílu. Většinu zastanou kmenoví zaměstnanci zemědělských společností. Větší počet brigádníků bude potřeba na sklizeň, která startuje v polovině srpna.

Největším strašákem pro české chmelaře je v posledních letech sucho, které panuje také letos. „Suché roky se dřív střídaly s těmi vlhkými, takže se srážkový deficit vyrovnával. V poslední době jsou ale suché roky častější, takže se deficit prohlubuje,“ přiblížil Josef Fric. Část českých chmelnic je sice zavlažovaná, problém ale je se zdroji vody. Proto se na Podbořansku a Rakovnicku připravuje výstavba několika přehrad.