„Ve stanoveném termínu nikdo nepodal kandidátku, takže volby v Brodci začátkem ledna neproběhnou,“ potvrdil vedoucí úseku vnitřní správy městského úřadu v Lounech Michal Ovšonka.

Pokud by neměli místní o samosprávu zájem dlouhodobě, přicházelo by do úvahy připojení k jiné obci či městu Louny. To by byla v Česku dosud ojedinělá záležitost, nicméně podle některých ekonomů je to jedna z cest k úsporám – samospráva těch nejmenších obcí je finančně problematická.

Jen nezbytné výdaje

Správcem Brodce je nyní Martin Pech z ministerstva vnitra. Ten připravil rozpočet obce na rok 2023, počítá s výdaji a příjmy jeden a půl milionu korun. „Dojde k úsporám ve výdajích, omezí se pouze na nezbytné, jako je například svoz odpadů, osvětlení, schůdnost a sjízdnost cest, údržba veřejné zeleně nebo havarijní opravy. Nebudou realizovány žádné rozvojové projekty, například plánovaná revitalizace rybníka,“ popsal ve své zprávě.

„Na druhou stranu se ale nezvýší ani příjmy obce, neboť její správce nemůže například zavést místní poplatky, zvýšit koeficient pro výpočet daně z nemovitých věcí nebo žádat o dotace na rozvojové projekty, kulturní nebo sportovní akce,“ vysvětlil Pech.

Brodec je malebná vesnice na Lounsku. Starostovat v ní ale nikdo nechce, vesnici povede státní úředník.
V obci na Lounsku nechce být starostou nikdo. Volby tam v září neproběhnou

Poslední starostka Jana Hrušková dopředu avizovala, že kvůli svému pracovnímu zaneprázdnění a péči o 90letou matku ve funkci skončí. „Bohužel situace je taková, jaká je, nenašel se nikdo, kdo by naši obec vedl. Je mi to líto,“ sdělila.

Podle ní je ale chod obce zajištěný, alespoň na nejbližší období. „Připravovali jsme se na situaci, která nastala, uzavřeli jsme proto dopředu smlouvy, na co šlo, například na svoz odpadů, zimní údržbu nebo údržbu veřejného osvětlení, aby obec fungovala, aby se pro lidi nic moc nezměnilo,“ popsala. A jelikož prý bylo jasné, že se ušetří za samosprávu obce, dosazený úředník je placený státem, zastupitelé v Brodci letos zrušili vyhlášky o místních poplatcích – obyvatelé obce tak od roku 2023 nebudou platit za svoz odpadu a za své psy.

Rybník zůstane zarostlý

Zmíněná revitalizace rybníka se odkládá na neurčito. Obec získala dotaci z Ústeckého kraje na projektovou dokumentaci, na jejím základě připravovala žádost o dotaci na vlastní práce. Náklady se odhadují na čtyři a půl milionu korun. Když bylo jasné, že obec dál nikdo nepovede, Brodec o dotaci ani nepožádal. A rybník zůstane takový, jaký je – zarostlý a zabahněný.

Podle Jany Hruškové je možné, že se Brodec v budoucnu připojí k jiné obci nebo městu Louny, s jehož katastrem rovněž sousedí. „Vést agendu obce s osmdesátkou obyvatel je v dnešní době trochu luxus. Obec nemá na to plnohodnotně zaplatit úředníka, který té veškeré narůstající agendě rozumí. Takže to zůstává na starostovi a místostarostovi,“ zamyslela se.

Podle nařízení vlády má starosta obce do tři sta obyvatel nárok na měsíční plat ve výši 43 tisíc korun v případě, že je uvolněný, tedy že práci vykonává na plný úvazek. Pokud je neuvolněný, tedy vykonává funkci například při jiném zaměstnání, pak by měl dostávat 38 tisíc korun. Místostarosta má nárok na 26 tisíc, respektive 23 tisíc korun. Praxe je ale jiná.

Lidé ze sídliště Pod Kasárnami v Lounech přišli diskutovat o plánované revitalizaci lokality.
Obnova sídliště Pod Kasárnami má pokračovat. Bojovalo se o parkování a zeleň

„Na takové platy malá obec, jako je Brodec, nemá ve svém rozpočtu peníze. S místostarostkou jsme funkce vykonávaly dlouhé roky zdarma. Chápu dnešní čtyřicátníky a padesátníky, že to dělat nechtějí. Je to hodně práce, velká zodpovědnost a za málo peněz nebo žádné,“ řekla Hrušková.

V nejkrajnějším případě, tedy pokud se nepodaří dlouhodobě pozice zastupitelů a starosty obsadit, může dojít k připojení k jiné obci. V případě Brodce přicházejí do úvahu Líšťany, Vinařice či Ročov, ale i město Louny. „K zániku obce může dojít jejím sloučením s jinou obcí nebo připojením k sousední. V souladu se zákonem k tomu může dojít po rozhodnutí jejich zastupitelstev,“ popsal mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Pokud by se měl Brodec k nějaké obci připojit, musely by ve vesnici podle současné legislativy komunální volby stejně proběhnout, aby vzniklo zastupitelstvo, které by tento krok posvětilo.

Extrémní počet obcí

Současný systém obcí vznikl v devadesátých letech 20. století, kdy se řada menších vesnic osamostatnila. K jejich spojování v Česku za poslední roky nedošlo ani jednou. Ale do budoucna to není vyloučeno. Revize samosprávy a nákladů na ni je jeden z úsporných kroků, který navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV).

„Česká republika má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. Má podle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí Evropské unie, celkový počet obcí je naopak zcela extrémní a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ uvedl NERV. Navrhuje přijmout opatření, která budou motivovat obce ke slučování a přenášení činností na obce s rozšířenou působností. Tam, kde alespoň ve dvou volbách za sebou nebyla sestavena žádná kandidátka, navrhuje připojení k jiné obci. Jejich výrazná redukce by podle NERV přinesla Česku roční úsporu zhruba deset miliard korun.