Na dotaz našeho deníku to potvrdil Aleš Kassal, místostarosta Žatce. „Originální busta bude umístěna buď v zasedacím sále radnice, nebo v její vstupní hale, případně možná i na nějakém jiném důstojném místě městského úřadu,“ řekl. O umístění rozhodne podle něj rada města, předtím proběhne ještě konzultace s městským architektem.

Originál na radnici, replika na Kruhovém náměstí

Originál busty druhého československého prezidenta je uložen na radnici, zatímco na Kruhovém náměstí je umístěna jen replika díla. Na tomto postupu se dohodly žatecká radnice a Sdružení Volyňských Čechů a jejich přátel, které na jaře přišlo s nápadem umístit Benešovu bustu právě do Žatce.

Na Kruhovém náměstí je jen replika busty, aby se předešlo škodám po případných útocích vandalů či zlodějů. Od konce června, kdy byla busta před zraky stovek lidí odhalena, zatím k žádnému takovému činu nedošlo. Bustu Edvarda Beneše v červnu společně odhalili představitelé města, Volyňských Čechů, válečných veteránů a bojovníků za svobodu naší republiky. Chtěli tím vyjádřit úctu bývalému prezidentovi, který pomohl krajanům z Volyně, oblasti na dnešní Ukrajině, k návratu do jejich původní vlasti. „Beneš byl státník, který se významně zasloužil o návrat čtyřiceti tisíc našich občanů, Čechů z Volyně, zpět do Československa,“ řekl Oldřich Rejchrt, předseda Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.

Celá řada Volyňských Čechů se po válce usadila na Žatecku a Podbořansku. I proto chtěli, aby busta prezidenta byla právě v Žatci. Přítomnost krajanů z Volyně v našem regionu dodnes připomíná řada místních názvů, v Žatci je to například ulice Volyňských Čechů nebo restaurace Volyňačka. V Podbořanech je zase v provozu Muzeum Volyňských Čechů. Na bustu přispěli sami Volyňští Češi a jejich potomci a přátelé – ve sbírce mezi sebou vybrali 280 tisíc korun.