Politici vedle generálů nebo sportovců, ale také ohledávač mrtvol a ranhojič jsou mezi čestnými občany Loun. Seznam významných osob historie i současnosti čítá celkem jedenašedesát jmen, některým rozporuplným osobnostem ale byl čestný titul po roce 1989 odebrán. Narozdíl od blízkého Žatce, který už byl v Sudetech, není na seznamu žádný nacistický prominent.

Vůbec prvním občanem Loun, který získal titul čestný, se stal v roce 1841 lounský rodák, římskokatolický kněz Antonín Pankrác. Udělil mu ho tehdy městský magistrát.

V dalších letech dominovali vojáci. Stříbro získal Adolf baron von Menšen, jež byl plukovníkem jezdectva. Ve stejný den, 10. června 1842, byl jmenován také jeho kolega, major Carl von Almási.

Z řady významných osobností, které v 19. století napomáhaly rozkvětu města, trochu vybočuje v pořadí již šestý čestný občan. Jmenován byl v lednu 1850. Do společnosti vojáků, kněze, ředitele gymnázia, hejtmana Žateckého kraje a úředníka se dostal totiž František Čeněk. Ten byl městským ranhojičem a ohledavačem mrtvol, zároveň ale také velmi bohatým, uznávaným a oblíbeným občanem.

Vrchlický i Jirásek

Od roku 1857 do roku 1905 byla zastupiteli města jmenována další a další jména. Mezi čestné, jak uvádí seznam, který zpracoval lounský historik Antonín Hluštík, se tak dostal například vévoda krumlovský Jan Adolf II. kníže Schwarzenberg, který se zasloužil o výstavbu první měšťanské a dívčí školy, nebo Karel Hierath, lékař, který jak tvrdí historické záznamy: „Získal zásluhy svým čtyřiatřicetiletým neúnavným a blahodárným působením co lékař nad jiné dovedný.“ Zapsán byl také Jaroslav Vrchlický. Ten se ostatně v Lounech narodil – tehdy ještě pod občanským jménem Emil Frída.

Po roce 1910 přišla smršť oceněných politiků, kteří neměli až tolik společného s městem Louny, zasloužili se ale o vznik samostatného státu. Jen občas se vetřel nějaký ten umělec, jako například v červnu 1918 jmenovaný Alois Jirásek.

Sérii významných politiků načal právě v roce 1910 Karel Kramář, později zvolený za prvního ministerského předsedu Československé republiky. V červnu 1918 pokračovali lounští zastupitelé například jmenováním Václava Klofáče, zakladatele Československé strany národně socialistické a prvního ministra národní obrany.

Devátého listopadu 1918 se dočkal i první prezident Československé republiky Tomáš Garrique Masaryk, společně s ním byl jmenován i první ministr železnic a v Lounech velmi oblíbený Isidor Zahradník. Právě on 28. října telegrafoval do Loun zprávu o vzniku samostatného státu.

Válka, narozdíl od několik kilometrů vzdáleného Žatce, který už ležel v Sudetech, seznam VIP osobností města příliš nepoznamenala. Nejsou na něm žádní nacističtí prominenti. Přesto ale udělování titulu ovlivnila. Devětadvacátého dubna 1938 bylo totiž čestné občanství uděleno druhému prezidentovi Československé republiky Edvardu Benešovi, už v prosinci téhož roku mu ale bylo kvůli nátlaku ze strany nacistů odňato a stal se tak prvním čestným občanem, který titul „vracel“. V prvních měsících po válce, po jeho návratu z emigrace, přesně 5. září 1945, mu ale bylo vráceno.

Po revoluci se tituly odebíraly

Další „přehodnocení“ čestného občanství přišlo až po sametové revoluci, přesněji v roce 1991. Tehdejší zastupitelé usoudili, že čestným už není například vůdce komunistického převratu v roce 1948 a pozdější prezident Klement Gottwald, který titul získal v květnu 1948.

Ve stejném roce byl titul odebrán také dvěma důstojníkům sovětské armády. Alexej Ivanovič Andrejev a Semjon Georgijevič Kiselev totiž v roce 1973 získali poděkování od tehdejšího městského národního výboru za „pomoc“ při okupaci Loun spojeneckými vojsky v roce 1968.

To dalšímu sovětskému vojákovi čestné občanství zůstalo, výsadkář Grigorij Arsetějevič Melnik ho ale získal za pomoc při osvobození republiky při druhé světové válce. Sám byl přímo na Lounsku vysazen.

Občanství zůstalo také Ludvíku Svobodovi, i on ho v roce 1966 obdržel během jeho návštěvy Loun jako výraz poděkování za pomoc při osvobození republiky.

Velké spory se po roce 1989 vedly i o občanství Zdeňka Nejedlého. Členství ve společnosti lidí důležitých pro historii Loun nakonec ale hudebnímu historikovi a komunistickému politikovi zůstalo. „V roce 2004 navrhla kulturní komise odejmutí čestného občanství, rada to podpořila, ale konečné slovo měli v roce 2005 zastupitelé. Ti návrh neschválili a titul čestný občan tak Zdeňku Nejedlému zůstal,“ prozradila Hana Volkmerová z lounské radnice.

Mezi čestnými občany je také několik sportovců. V červnu 1968 byla přijata například několikanásobná mistryně světa a olympijská vítězka ve sportovní gymnastice Věra Čáslavská. Od roku 2004 je v seznamu také fotbalista Ladislav Novák, mnohonásobný reprezentant a vicemistr světa z roku 1962.

Právě po revoluci v roce 1989 přišla další vlna jmenování. Na seznam se tak dostal třeba stíhač František Fajtl, umělec Vladislav Mirvald nebo další voják Otakar Jaroš. V poslední době se udělením titulu šetří, naposledy v roce 2006, a je opět dáván většinou rodákům nebo lidem těsně spjatým s městem. Žijících čestných občanů Loun je tak jen devět.