Štědrý večer strávil povídáním s mnichy v buddhistickém chrámu poblíž moře v Kambodži. Silvestrovský večer zase oslavil v sousedním Thajsku - nejprve u rodiny, u níž na její pozvání bydlel, a pak také venku pod širým nebem v příjemných letních teplotách v klubu pro mládež. Z výpravy se vrátil v polovině ledna na zachmuřené mrazivé ruzyňské letiště s batohem a šestnácti tisíci fotkami. Milan Hnitka (32), civilním zaměstnáním odhadce nemovitostí ze Žatce, má za sebou další neobvyklou cestu: tentokrát po jihovýchodní Asii.

„Odlétal jsem 17. listopadu v den českého státního svátku. Nejprve jsem se na týden zastavil ve Spojených arabských emirátech. Pak jsem pokračoval dál - hlavním cílem a plánem mé výpravy byla Kambodža," vypráví Milan Hnitka.

Krásná a přesto chudá země

Proč ho zaujala právě tato země? „Chtěl jsem ji prostě trochu poznat. Je to jedna z nejchudších zemí v tamním regionu, přitom má krásnou přírodu a nádherné památky. Má za sebou pohnutou historii a ještě nedávno tam zuřil krvavý teror - známé události kolem Rudých Khmérů, kteří v zemi pozabíjeli statisíce lidí. Zajímalo mě, jak to tam vypadá," uvedl cestovatel.

Pozůstatky po vraždění obyvatel ze strany ultralevicových Rudých Khmérů.Dřívější krvavé události v zemi připomínají tzv. Vražedná pole, která jsou dnes už přístupná pro turisty. „Je to velké a pochmurné pietní místo," vzpomíná Milan Hnitka. V Kambodži viděl také krásné buddhistické chrámy v džungli, mezi nimi známý Angkor, který je zapsán na světovém seznamu památek UNESCO. Viděl i pěkná jezera, plovoucí vesnice, osady postavené na dřevěných kůlech nad vodou, chudé, ale neobyčejně přívětivé lidi.

Kambodžský král umí česky

Kambodža je zajímavá i zvláštním vztahem k České republice, o němž se příliš neví: její současný král Norodom Sihamoni je jediným zahraničním panovníkem ze všech zemí světa, který hovoří plynně česky. Třináct let totiž žil v naší zemi a v Praze vystudoval školu. „S ním jsem ale bohužel nesetkal, i když třeba by mě přijal. Tak snad příště," vypráví s úsměvem Milan Hnitka.

V Kambodži strávil cestováním po této zemi zhruba čtyři týdny, v Thajsku tři. „Na Vánoce jsem bydlel v jednom klášteře, kam mě pozval jeden z mnichů. Vánoce jako svátky jim coby buddhistům nic neříkají, ale večer jsme strávili příjemným přátelským povídáním v naší oboustranně neumělé angličtině, myslím, že se jim to líbilo. Na Silvestra jsem byl už v Thajsku v rodině jedné své kamarádky, se kterou jsem se znal z dřívějších cest, a teď mi nabídli, že u nich mohu bydlet," upřesnil. V Thajsku už byl nyní podruhé. V minulosti navštívil i další zajímavé země: mj. Kolumbii, Laos, nebo odlehlé horské oblasti Černé Hory.

Kam příště? Asi nějak dolů

„Celá cesta trvala šedesát dní a stála mě se vším všudy včetně letenek asi 50 tisíc korun, což proti původním odhadům dopadlo ještě vcelku dobře," říká Milan Hnitka. „Mám štěstí na dobré zaměstnání, dobré šéfy a spolupracovníky. Když na mě jednou za čas přijde nezvladatelná cestovatelská chuť a vášeň, už mě znají a nedělají mi problémy s uvolněním z práce na delší dobu, než bývá v podmínkách českých firem obvyklé," dodává.

A kam pojede příště? „Určitou nejasnou představu už mám. Chtěl bych se zdokonalit v angličtině, a tak bych se časem rád vydal někam hodně dolů - směr Austrálie a Nový Zéland. Tam je také nádherná příroda," odpověděl nadšený cestovatel.

Princip výpravy bude stejný jako obvykle: „Obyčejné ležení u moře mě nebaví. Já potřebuji do hor, do vnitrozemí, do drsných syrových krajů, do přírody, k poznání opravdového života obyčejných lidí, bez nablýskaných povrchních pozlátek pro turisty," svěřil se našemu Deníku už dříve, před dvěma roky.