Předmětem ochrany je krajina v katastrálním území deseti vesnic, kterou charakterizuje převažující využití zemědělských ploch pro pěstování chmele a výskyt mnoha s chmelařstvím souvisejících staveb. Památková zóna nese název Žatecká chmelařská krajina a kromě samotného města je na kandidatuře do UNESCO.

„Prohlášení památkové zóny je významné především pro uchování kulturních hodnot krajiny a v ní situovaných nemovitostí, které nejsou kulturními památkami. Mělo by přispět i k dalšímu rozvíjení chmelařské tradice a zejména pro kvalitní prezentaci a zvyšování povědomí o zdejších výjimečných hodnotách. Lze očekávat zvýšení atraktivity území pro turistický ruch,“ sdělil ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury Jiří Vajčner.

Památková zóna s sebou přinese určitá omezení, se kterými musí vlastníci nemovitostí počítat. Proti návrhu vyhlásit památkovou zónu ale neuplatnil ve stanoveném termínu námitky či připomínky nikdo. „Nás se to dotkne jen okrajově, nepředpokládám, že by to přineslo nějaká omezení. Zóna je vymezena na části katastrálního území Dobříčan, ale samotné vesnice se nedotkne,“ řekl starosta Liběšic Petr Valenta, pod které spadá vesnička Dobříčany.

close Na mapce je vyznačena oblast, která se stala památkovou zónou. info Zdroj: Ministerstvo kultury zoom_in Na mapce je vyznačena oblast, která se stala památkovou zónou.

Stejné to je v případě dalších vesnic, v zóně se nacházejí jen Stekník a Trnovany. Ve Stekníku se nic nezmění, jádro je památkovou zónou už od roku 1995.

Vedení města Žatec, pod které Trnovany spadají, nemá proti vyhlášení památkové zóny námitek a naopak ji vítá. „Ta omezení jsou mírná, žádného našeho záměru se nedotknou. Vyhlášení zóny vítáme, je to potřebný krok k nominaci Žatce a okolní krajiny do UNESCO,“ sdělil žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Využití pozemků a staveb v památkové zóně musí být v souladu s jejich charakterem a kulturní hodnotou. „Veškeré úpravy veřejných prostranství, ploch, staveb a objektů v zastavěném území památkové zóny a veškeré změny v nezastavěném území památkové zóny a při provádění lesního hospodaření nesmí poškodit předmět ochrany,“ vysvětlil Vajčner. Připomněl, že při rozhodování o nové výstavbě či rekonstrukcích budov musí půdorysné a výškové uspořádání staveb, hmotové řešení objektů, členění fasád a použité materiály respektovat charakter, urbanistickou skladbu a měřítko dochované zástavby typické pro krajinný celek. Zároveň musí být zachovány významné dominanty v území a pohledy na ně.

Památkáři na krajině kolem vesnic Stekník a Trnovany oceňují dlouholetou tradici chmelařství. To jí dává její specifický ráz. „Nejviditelnějším a ikonickým znakem této krajiny jsou chmelnice, vizuálně a funkčně propojené s vesnicemi Stekník a Trnovany, které kromě zemědělských usedlostí místního obyvatelstva poskytovaly prostorové a technické zázemí pro zcela specifické činnosti, jakými bylo zpracování a skladování chmelu a následovné obchodování s ním. Mimořádně důležitý je však celkový přírodní kontext této krajiny, díky kterému zde po staletí panují pro pěstování chmele a produkční prosperitu ideální podmínky,“ uvádí se v rozhodnutí o vyhlášení památkové zóny.

Právě o zmíněnou chmelařskou krajinu kolem města se rozšířila nominace Žatce k zapsání na celosvětový seznam památek UNESCO. O tom, zda se na něj dostane, by se mělo rozhodnout v příštím roce. „Žatec a krajina žateckého chmele reprezentuje významnou lokalitu, kde se odehrává zcela unikátní příběh kontinuálního vývoje pěstování a zpracování chmele. Toto území podává výmluvné svědectví o pokračující, více než 700 let historicky doložené trvající tradici produkce nejjemnějšího aromatického žateckého chmele – plodiny, jež je neodmyslitelnou součástí naší historie a v případě žateckého chmele i jedním z celosvětově nejuznávanějších druhů ‚koření piva',“ uvedl před časem ministr kultury Lubomír Zaorálek.