V největší tuzemské chmelařské oblasti, na Žatecku, se rozeběhla sklizeň této pro pivovarnictví stěžejní komodity. Pěstitelé odhadují letošní úrodu na úrovni dlouhodobého průměru. Někde přinesly problémy srpnové bouřky, které porazily chmelnice.

Kvůli koronaviru museli brigádníci ze zemí východní Evropy v Česku absolvovat testy. „Dostali jsme nabídku od jedné firmy, která testy provádí. Řada pěstitelů chmele ji pro své brigádníky využila, kvůli koronaviru by sklizeň neměla být nikde ohrožená. Všichni pěstitelé se na ni připravili co možná nejlépe a doufáme, že dopadne dobře,“ sdělil předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. „Odhady hovoří o sklizni na úrovni dlouhodobého průměru, letos by se v Česku mělo vypěstovat 6500 tun suchého chmele. Přesnější čísla budeme znát až v říjnu,“ dodal Hejda.

Vlak narazil do stromu a vykolejil, srpen 2010.
Z archivu Deníku: Před deset lety narazil vlak do stromu a vykolejil

Bouřky z poloviny srpna poškodily kolem padesáti hektarů chmelnic, nejvíc na Moravě. Na Žatecku spadlo pět hektarů u Sedčic a dvanáct u Divic na Lounsku. „Jde o chmel, který potřebuje ještě uzrát, původně se měl sklízet někdy kolem 5. až 10. září. Chmel spadl do bláta, obávám se, že tak dlouho nevydrží a zkazí se. Řešíme to s pojišťovnou, uvidíme,“ sdělil Josef Fric ze zemědělského družstva Ročov, které chmelnice u zmíněné vesničky obhospodařuje. Pokud by se v družstvu rozhodli v září chmel z padlé konstrukce sklidit, udělalo by se to pomocí brigádníků „po staru“ – ručně.

Sklizeň běžně zajišťuje strojní mechanizace, po stržení ve chmelnicích putují štoky na valnících traktorů do česaček. Tam se oddělují od zelené hmoty cenné hlávky – šišky. 

Pěstitelé šišky suší, balí do hranolů a odvážejí k dalšímu zpracování. Také v letošním roce pěstitelé v ČR investovali do řady modernizací technologií pro česání a sušení chmele k zachování jeho vysoké kvality. „V tomto ohledu velmi pomáhá státní Program rozvoje venkova. Nové technologie česání chmele jsme předali pěstitelům například v Liběšovicích, Postoloprtech, Siřejovicích nebo Senici na Hané,“ přiblížil Zdeněk Rosa, předseda představenstva žateckého Chmelařství. Právě tento závod nové technologie pro pěstitele zajišťuje, a to včetně servisu během sklizně a náhradních dílů.

Ve čtvrtek 20. srpna si na Mírovém náměstí v Lounech lidé připomenuli výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
OBRAZEM: V Lounech si připomněli srpnovou okupaci

V tomto podniku jsou zároveň připraveni na první chmel z letošní sklizně. Sklady v několikapodlažní budově u žateckého západního vlakového nádraží postupně nachlazují, v září spustí linku na zpracování chmele. Ta pojede do dubna. „Většinu chmele zpracováváme do granulí. Je na konkrétním pivovaru, jaký typ granulí a formu balení si zvolí. Některé pivovary odebírají sušený lisovaný hlávkový chmel,“ přiblížil Zdeněk Rosa.

Současná omezení v cestování povedou k neobvyklé situaci po sklizni, kdy nepřijedou zahraniční zákazníci společností obchodující s chmelem. Například z USA nebo Japonska. Ti se pravidelně sjížděli do Žatce, aby si vybrali z jednotlivých partií chmele ty, které jim nejvíc vyhovují.

Vzorky letos pošlou čeští obchodníci s chmelem zahraničním pivovarům poštou.

Ilustrační foto.
Policie obvinila muže, který střílel z malorážky u žateckého koupaliště