Prognózy o průměrné sklizni se nevyplnily, úroda chmele je u nejrozšířenější odrůdy, žateckého červeňáku, podle pomalu končící sklizně velmi špatná. Krize českého chmelařství se tak ještě více prohlubuje. Během víkendu bude sklizeno 90 procent chmele. Za špatnou úrodu může počasí, hlavně pak suché a teplé jaro. Deštivý přelom července a srpna už na špatné úrodě u této odrůdy nic nezměnil.

„Vloni byla jedna z nejhorších sklizní v historii. Pěstitelé chmele čekali, že se výpadek letos vyrovná. Počítali s průměrnou úrodou, skutečnost je ale jiná,“ uvedl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele.

Letošní výnosy červeňáku se na Žatecku pohybují kolem 0,8 tuny z hektaru, průměr je přitom jedna tuna. Na druhou stranu je alespoň v porovnání s loňskem lepší kvalita chmele, vyšší je obsah alfa hořkých látek. „Ekonomika pěstování chmele je čím dál horší, chmel už pro zemědělce není atraktivní. Poslední roky klesá výměra obdělávaných chmelnic o desítky hektarů ročně, může se stát, že v příštím roce to bude o stovky i tisíce,“ řekl Pázler.

Letos se v ČR chmel pěstuje na 5389 hektarech, z čehož je 4006 hektarů v žatecké chmelařské oblasti, která zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Kladno a Chomutov. Dlouhodobým problémem českých chmelařů je stáří porostů, které je v průměru více než 17 let. Ideální by přitom byl věk kolem deseti. Chmelaři ale nemají při současných cenách chmele na obnovu peníze.

A nižší úroda znamená ještě méně peněz. „Aby nebylo pěstování chmele prodělečné, potřebovali bychom cenu 160 až 165 tisíc korun za tunu suchého chmele,“ sdělil B. Pázler. V závislosti na obsahu hořkých látek dostávají pěstitelé za tunu sušeného chmele zhruba 145 tisíc korun. V minulých dnech tuto cenu představenstvo Chmelařství, družstvo Žatec, které je největší firmou nakupující český chmel, zvýšilo na 155 tisíc korun. „Je to ale na hranici prodejnosti chmele,“ sdělil Pavel Patrovský, předseda představenstva Chmelařství.

Tajemník Svazu obchodníků a zpracovatelů chmele Aleš Kopecký upozornil, že s odběrateli chmele jsou uzavřeny smlouvy s danými cenami na všechny úrody až do roku 2009 a i na většinu úrody roku 2010. „Většina chmele ze Žatecka jde do Japonska. Nemůžeme přijít za tamními pivovary a skokově jim zvýšit cenu chmele. Hledaly by alternativní řešení,“ sdělil.

Problémem je i potencionálně možný výrazný nárůst ploch chmelnic v Číně a Spojených státech, které by pak chmel ze Žatecka nepotřebovaly. Pak by zájem o tuzemský chmel výrazně poklesl, což by navýšení ceny neprospělo. Českým chmelařům, stejně tak jako ostatním exportérům, také dlouhodobě neprospívá zpevňující kurz koruny vůči euru a dolaru. Při platbě v eurech a dolarech za chmel klesá množství českých korun, které po směně dostanou.