Na Žatecku končí sklizeň chmele. Žatecký poloraný červeňák, který se pěstuje na téměř 90 procentech chmelnic, je už sklizen, na řadu přišly pozdní odrůdy.

Díky příznivému počasí je letošní sklizeň průměrná, v porovnání s minulými roky je lepší. „Oproti předchozím dvěma letům byl během letoška především menší počet tropických dní a rozložení srážek, i přesto že se velmi lokálně lišilo, bylo v průběhu roku rovnoměrnější. Takový průběh počasí přinesl lepší sklizňové výsledky než v předcházejících dvou letech,“ uvedl Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele.

U žateckého poloraného červeňáku tak pěstitelé sklidili přibližně jednu tunu z hektaru. V případě dalších odrůd, například Premiantu či Agnusu, by výnosy měly být přibližně o polovinu větší.

Podívejte se na video, jak se dnes češe chmel.

„Začátkem srpna jsme byli co se týká letošní sklizně optimističtější. Musíme ještě vyhodnotit, zda se na současných výsledcích sklizně projevilo méně srážek nebo nižší teploty,“ uvedl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Letošní rok byl podle Z. Rosy především ve znamení velkého růstu nákladů na pěstování chmele a velmi silného posilování kurzu české měny. „V rámci nákladů se jedná především o růst v položkách mezd, hnojiv, pesticidů, pohonných hmot, elektřiny nebo drátku,“ uvedl. Posilování kurzu koruny vůči euru je pro chmelaře zvláště nepříjemné, neboť 80 procent českého chmele jde na vývoz.

140 až 200 tisíc za tunu chmele

V průběhu května, června a července zasáhly chmelařské oblasti časté bouřky s kroupami a silným větrem, což mělo za důsledek vážné škody na porostech v části chmelařských oblastí. „Celkem bylo velmi vážně poškozeno kroupami přes 300 hektarů chmelnic a zhruba 30 hektarů chmelnic v důsledku silných lokálních vichřic spadlo. Tyto porosty byly také česány jako první,“ sdělil Z Rosa.

Pěstitelé chmele si dlouhodobě stěžují na nízké výkupní ceny. Za tunu chmele odrůdy Sládek nebo Premiant dostávají zhruba 140 tisíc korun. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák se cena bude pohybovat v rozmezí 180 až 200 tisís korun.

Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 760 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1175 hektarů. Na Žatecku jsou plochy této odrůdy na historickém minimu. „Poklesy ploch u červeňáku byly zaznamenány především na porostech, kde bylo stáří chmelnic vyšší než 20 let. Mizí také chmelnice s nejnižším hektarovým výnosem. Snahou pěstitelů bude tyto plochy co nejrychleji obnovit. Tím by mělo dojít ke stabilizaci produkce a naplnění poptávky po kvalitním českém chmelu,“ vysvětlil Zdeněk Rosa.