Po neustálém poklesu výměry ploch chmele se situace stabilizovala, meziročně klesla jen o šest hektarů. Plocha nově vysázeného chmele naopak vzrostla, řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Od roku 2000 klesla plocha chmele v Česku o 687 hektarů, plocha osázená stěžejní odrůdou Žatecký poloraný červeňák se za stejné období snížila dokonce o 1070 hektarů.

„Pokles ploch ovlivňuje v posledních letech převážně špatná ekonomika pěstování chmele, způsobená nízkou výkupní cenou chmele a zvyšujícími se náklady na jeho pěstování. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči euru,“ uvedl Rosa.

Pro oživení tuzemské produkce je podle něj nutná rychlá obnova porostů chmelnic. S tím pomáhají evropské programy. Letos má být vysazeno 250 hektarů nových porostů chmele. Pěstitelé loni sklidili 5453 tun chmele, což je meziroční propad o 30,4%. Na propadu úrody se projevily jarní povodně, opožděné jarní práce kvůli dlouhé zimě, květnové krupobití, chladný přechod z května do června a zejména tropické počasí v červenci. Na odhad letošní úrody je podle Zdeňka Rosy ještě brzy.

Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a USA. Z celkové produkce je 80% českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko.