Na Žatecku se v minulých dnech rozběhly jarní práce ve chmelnicích. Komplikuje je ale deštivé počasí.

Nejprve proběhlo vláčení chmelnic tak, aby byl povrch upraven pro správný řez chmele. „Jako první začal řez u hybridních odrůd chmele, tedy Sládku, Premianta a Agnusu. Dále navazuje řez u hlavní české odrůdy Žateckého poloraného červeňáku. Doba řezu se odvíjí nejen od odrůdy, ale také od polohy chmelnice a zkušenosti chmelařů s danou lokalitou,“ uvedl Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR.

Na řez navazuje drátkování chmele. Při drátkování tradiční tyčku nahradily plošiny s traktory, ze kterých se chmelovodiče navazují na chmelovou konstrukci. Ty se pak po dvou drátcích zapichují ke každé rostlině. Na jeden hektar chmelnice se spotřebuje okolo 55 kilometrů drátku. To znamená, že v ČR je pro jarní práce ve chmelnicích třeba asi 300 tisíc kilometrů drátků.

„Jarní práce ve chmelu jsou velmi důležité pro další vývoj rostliny a vedle řezu je to zejména zavádění chmele, které navazuje na drátkování. První chmelnice začínají být zaváděny na začátku května a do konce června chmelová rostlina doroste až ke stropu konstrukce ve výšce sedmi a půl metru,“ uvedl Z. Rosa.

Při jarních pracích se na chmelnicích v České republice vystřídá okolo patnácti tisíc sezonních pracovníků. Dostupnost pracovních sil se řadí mezi největší problémy, se kterými se bude chmelařství do budoucna podle Z. Rosy nejvíce potýkat. Mezi další problémy patří rostoucí náklady, stáří chmelových porostů i navazujících technologií, klimatické změny a stále sílící kurz české měny vůči dolaru a euru.