Nebývale deštivé léto přináší komplikace chmelařům, kteří v těchto dnech zahajují sklizeň na Žatecku. Ve chmelnicích jsou rozsáhlé kaluže, traktory zapadají do promáčené půdy.

„Vždy jsme pracovali na tom, jak dostat vodu do chmelnice na zavlažování. Teď musíme vymyslet způsob, jak ji dostat z chmelnic ven,“ říkal s nadsázkou Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci při setkání chmelařů ve Stekníku minulý týden.

Situace se ale pomalu zlepšuje. V posledních dnech neprší a slunce půdu ve chmelnicích pomalu vysušuje. A příliš pršet kromě pátku nemá ani v dalších dnech. Letošní počasí chmelařům přálo, žádné velké extrémy se neobjevily. Část chmele poškodilo krupobití na přelomu května a června. „Na přelomu července a srpna spadly kvůli podmáčení části několika chmelnic na Podlesí a u Blšan,“ sdělil Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Také díky absenci extrémního počasí je letošní úroda chmele jedna z nejlepších v posledních letech. Paradoxně z toho ale pěstitelé velkou radost nemají. V posledních letech se totiž urodil chmel několikrát za sebou, je ho tak nadbytek po celém světě. To přináší tlak na jeho cenu, která zřejmě půjde dolů.Objevily se tak zprávy, že někteří zemědělci chmel ani nebudou sklízet, neboť se jim to nevyplatí. Náklady na sklizeň by totiž přesáhly částku, kterou by za jeho prodej mohli získat. Takovou situaci těžko loví ve vzpomínkách i pamětníci. „Pohybuji se branži 41 let, ale takovou situaci nepamatuji,“ řekl Jiří Kořen.

Už loni se cena za tunu chmele pohybovala jen okolo 180 tisíc korun za tunu, což bylo podle pěstitelů na hranici výrobních nákladů. Sklízení se na nich podílí zhruba z jedné třetiny.

Čtěte také: FOTO: Sklizeň zeleného zlata začala