Město Žatec bylo za minulého režimu proslulé vojenským letištěm zvaným Korea, které armáda zrušila v roce 1993 kvůli reorganizaci vzdušných sil. Dodnes v Žatci sídlí vojáci 4. brigády rychlého nasazení.

Nejsou ale jedinou žateckou vojenskou jednotkou. Město Žatec má svoji chmelobranu, obrannou armádu, která navazuje na odkaz pravěkého kmene homolupulů. Recesistický nápad založit ve městě chmele pacifistickou vojenskou jednotku vznikl jak jinak než u piva, což potvrzuje i velitel Chmelobrany Žatec Miroslav Sieger.

V Žatci vznikl nejprve projekt Chrámu chmele a piva, když byla přestavena jedna z místních sušáren chmele na zábavní centrum s chmelovou tematikou a minipivovarem. „Kdo chtěl být sdružení součástí, musel přijít s nějakým nápadem,“ vysvětluje vznikl Chmelobrany velitel. „Já půl roku studoval vojenskou školu, tak jsem si v roce 2000 řekl, že založím žateckou armádu,“ dodává.

Za deset let existence se sdružení rozrostlo na 65 členů, opravdu aktivních chmelobranců je kolem 15. Pro slavnostní příležitosti nosí speciální uniformu: černé kalhoty, bílou košili, šedou vestičku a sako. Vestu a sako zdobí vyšívané chmelové motivy. Méně okázalou verzí uniformy je triko se znakem chmelobrany. Znak zdobí také právo velitele chmelobrany, mosazné žezlo zakončené znakem pivovarníků.

Zaručený starodávný pivař

Podoba znaku, šest svislých čar přeškrtnutých jednou šikmou, vychází z události v dubnu 2001. Na žateckém náměstí zakladatelé chmelobrany „objevili“ kostru homolupula. „Homo je latinsky člověk a lupulus znamená chmel. Homolupulus je tedy člověk chmelový,“ vysvětlil další člen sdružení, tajný rada Jiří Vaníček. V civilním životě architekt a autor projektu Chrámu chmele a piva.

V hrobě „nejstaršího pivaře“ Lojzy Lupulína nalezli žatečtí archeologové nádobu o objemu 0,492 litru, kterou kostlivec křečovitě svíral v rukou. Dalším zkoumáním se ukázalo, že nádoba musela být naplněna koncentrovaným chmelovým mokem.

Tabulka s čárkami

Svůj znak žatecká chmelobrana odvozuje od jiného archeologického nálezu - hliněné tabulky se sedmi vrypy, šesti svislými přeškrtnutými jedním šikmým. „Odborníci u piva, při pohledu na svůj vlastní pivní účet zjistili, že se jedná o nejstarší pivní účet na světě,“ popisuje okolnosti objevu tajný rada.

Myšlenku rodu homo lupulus žatečtí patrioti stále rozvíjejí. V bývalé hradební baště, pro kterou město nemělo využití, vznikla čtyři patra expozice věnované archeologickým nálezům, vynálezům a nápadům lidí chmelových.

Jedno patro je věnované i žatecké chmelobraně, která vychází právě z armádního uspořádání pravěkého kmene. „Homolupulové nikdy nebojovali. Vždycky zastrašili nepřítele svým zjevem, křikem a zpěvem,“ popsal vojenskou taktiku velitel Sieger.

Pět znaků, pět vlajek

Chmelobrana se dělí do pěti jednotek, takzvaných čambulů. Každý má svůj znak a svoji vlajku. Chmelobrana má čambul těžké vozby, říční a rybniční námořnictvo, bioplynové letectvo a pozemní chmelobranu. Zásobování jednotek se věnuje pivotýl, který tvoří pivní pomoc, výzvědná skupina čpiónů a externí horda homolupulek s názvem ženy-cti.

Do chmelobrany každý člen vstupuje jako pivojín, což je nejnižší hodnost. Po splnění různých úkolů, jako je třeba návštěva pivovaru, může být povýšen. Dalšími hodnostmi jsou pivoň, pivoš, podpivovník, pivovník a nejvyšší pivař.

Šíře záběru, do které během desetileté historie žatečtí myšlenku homolupulů a chmelobrany rozvinuli, snese srovnání i s dalším podobným nápadem, „zaručeně pravým“ českým géniem Járou Cimrmanem. „Však taky Zdeněk Svěrák v Žatci učil na gymnáziu,“ dodal M. Sieger.