Velká sucha, změny klimatu a výkyvy počasí dlouhodobě trápí chmelaře na Žatecku, Lounsku a Litoměřicku. Rozmary přírody mají vliv na kvalitu i množství „zeleného zlata“. Pomoci zachovat množství a špičkovou jakost i do budoucna má nyní věda. Moderní technologie mají napovědět, kdy nejefektivněji zavlažovat nebo kdy bude možné naopak se stále vzácnější vodou šetřit, zjistí také, jak chmel reaguje na změny počasí a klimatu. Chmelové EKG odborníci v minulých týdnech instalovali v šesti chmelnicích na Žatecku.

V projektu Pro chmel se spojili chmelaři, výzkumníci, pivovary a experti na moderní technologie. „Chmelové EKG, tedy senzory jsou umístěné přímo na rostlinách. Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Získané informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme prostřednictvím časosběrné kamery. Chmel tak budeme sledovat nejen zvenčí, ale začínáme detailně monitorovat i jeho kondici zevnitř,“ popsal vedoucí projektu Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.

Půdní čidla a meteostanice byly ve chmelnicích instalované už loni v listopadu, letos v únoru je doplnily časosběrné kamery, nyní přibyly unikátní senzory. Ty byly vyvinuty primárně pro sledování keřů a stromku, na chmel, tedy rostlinu bez stabilního kmínku, jsou použity úplně poprvé.

Jeronýmova ulice v Lounech. Ilustrační foto
Lípy se kácet nebudou. Renovaci vodovodu v lounské Jeronýmově ulici to zdrží

Meteostanice a sondy umístěné na různých místech chmelnic měří například rychlost a směr větru, srážky, vlhkost a teplotu vzduchu, sluneční záření, ale třeba také vlhkost povrchu listů. Už první data poskytují nové poznatky. „Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po letošní sklizni, ale už nyní nám projekt přináší první benefity. Získali jsme například přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ řekl předseda představenstva Chmelařství Žatec Zdeněk Rosa.

Data mohou chmelařům napovědět, kdy nejlépe zavlažovat, aby to rostlinám a hořkým látkám uvnitř chmelových šišek nejvíce prospělo. A naopak se dozví, kdy mohou s vodou například více šetřit. „Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ doplnil hlavní agronom americké společnosti Agritecture David Ceaser. Na projektu spolupracují také experti z Microsoftu, kteří nyní například analyzují satelitní snímky a vyhodnocují historická data, nebo odborníci ze žateckého Chmelařského institutu.

Jaroslav Špička
Zápis Žatce na Seznam UNESCO? Vidím plno pozitivních věcí, říká Jaroslav Špička

Česko je jedním ze světových lídrů v produkci chmele. Na zhruba 5 tisících hektarech, z nichž nejvíce je právě na Žatecku, Lounsku a Litoměřicku, se ročně vypěstuje průměrně kolem 6 tisíc tun chmele. Pěstitele ale v posledních letech trápí výkyvy v množství produkce, která je způsobena právě změnami klimatu, nepravidelností srážek a nestálostí počasí. Například v roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun, v roce 2016 pak přes 7,7 tisíce tun. Rozdíl v úrodě tak činil 44 %. V dalších letech sice nejsou rozdíly tak patrné, přesto přesahují nezřídka tisíc tun, tedy okolo 20 %. V roce 2020 to bylo 5,9 tisíce tun, loni naopak rekordních 8,3 tisíce tun.

Projekt má za cíl nejen zachovat množství sklizeného chmele, ale také udržet jeho výjimečnou prvotřídní kvalitu. V budoucnu by tak měl vzniknout software, díky kterému se pěstitelé dozví, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí. „Cílem projektu je vznik mobilní aplikace, která bude umět všechna data pomocí umělé inteligence vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství pro budoucnost,“ dodal zástupce Plzeňského Prazdroje.