Léčivé účinky piva, možný vstup města pod ochranu UNESCO, vzpomínání na rodinné příbuzné a předky v zahraničí – taková témata se objevila v letošním roce v cizojazyčných novinách a časopisech v článcích, které souvisely s místy a lidmi v okrese Louny. Noviny či magazíny se věnovaly žateckému pivu, zvažované kandidatuře téhož města na světový seznam chráněného kulturního dědictví i poslanci z Podbořan Josefu Čerňanskému.

Články byly publikovány v němčině, polštině i ukrajinštině podle toho, jakým čtenářům je daný titul určený. Polský internetový magazín Wiadomości se 13. února 2007 věnoval žateckému pivovaru a jeho novému výrobku na trhu. „Pivovar Žatec plánuje vstoupit na trh se speciálním černým pivem, které má léčivé vlastnosti. Pomáhá proti řídnutí kostí a je určené hlavně ženám,“ napsal autor v článku Lecznicze piwo Browaru Žatec (Léčivé pivo z Pivovaru Žatec). Pivo pod názvem Xantho bylo oficiálně uvedeno na český trh v srpnu.

Článek dál informuje o zajímavostech žateckého pivovaru a jeho britských vlastnících. Žatec, pivo a chmel je v části Polska populární kvůli družebním stykům s městem Krasnystaw na východě země, kde se též pěstuje chmel a každý rok tam probíhá podobná slavnost jako v Žatci dočesná. Čtenáři ovšem brali článek s nadhledem a humorem a žateckou novinku nepřeceňovali. „Chtěl bych podotknout, že každé pivo má léčivé vlastnosti,“ napsal v diskuzi pod článkem s úsměvem jeden z polských čtenářů. „Navrhuji přivézt toto pivo do Polska a budeme mít nejsilnější kosti ze všech evropských národů,“ přidal se další.

S chmelem do UNESCA

Tématikou ze Žatce se zabýval také obsáhlý článek v německých novinách Landeszeitung. „Žatec je novým českým kandidátem pro zapsání do seznamu světového kulturního dědictví Unesco. Severočeské město bude nominováno do seznamu kandidátů v roce 2009,“ uvádí zpráva Saaz – neuer Kandidat für Weltkulturerbe (Žatec – nový kandidát pro světové kulturní dědictví).

Žatec je podle novin někdejší královské město, nyní je však déle než 800 let známo jako středisko pěstování chmele a výroby piva. Právě historické budovy, sloužící dříve ke zpracování chmele, mají být důvodem k zapsání do seznamu UNESCO. Jde o tzv. Pražské předměstí. „V ČR už přitom je dvanáct míst s pamětihodnostmi, které figurují v seznamu UNESCO, například Praha, Kutná Hora, Český Krumlov, Telč a další,“ připomíná článek v německých novinách, publikovaný 27. března 2007.

Rodiče ze Sofijevky

V ukrajinském časopise se zase objevil materiál o Josefu Čerňanském, dlouholetém starostovi Podbořan a nyní poslanci Parlamentu ČR. Týká se především fungování poslanců v českém parlamentu, jejich platu, zabezpečení, diskutované imunity. Souvislostí s okresem Louny je méně, ale najdou se: zejména v úvodu rozhovoru Josef Čerňanský hezky vzpomíná na své příbuzné, Volyňské Čechy, kteří se po válce usadili na Podbořansku. „Na Ukrajině jsem sice ještě nikdy nebyl, ale k této zemi mám dobrý, láskyplný vztah. Rodiče mé ženy pocházejí z Volyňské oblasti. Narodili se v obci Sofijevka a v roce 1947 se vrátili zpět do tehdejšího Československa,“ uvádí Josef Čerňanský v článku Pobačyty zseredyny (Pohled zevnitř).

Rozhovor vyšel v listopadu v ukrajinském časopise Narodnyj deputat. Zmínky o některých dalších městech okresu Louny jsem nenašel v roce 2007, ale v předchozích letech. Například v roce 2004 se chystal běh nadšenců v německém Stuttgartu a v novinách Stuttgarter Zeitung se v jedné z pozvánek objevila větička o tom, že podobný lidový běh s přátelskou atmosférou probíhá i v severočeských Lounech při tradiční Počeradské patnáctce, závodu běžců a vozíčkářů.

Přátelské běhání v Lounech

Žatec byl znovu zmíněn v srpnu 2006 v internetových novinách Prager Zeitung v souvislosti s očekávanou dobrou úrodou chmele (článek Die Dolden sind reif – Šišky jsou bohaté). O Podbořanech informovaly jiné německé noviny v únoru 2006 spíš v negativním duchu – v městečku se tehdy stavěla továrna FTE, která je dnes už v provozu, ale kvůli ní byly uzavřeny jiné továrny téže firmy v německých městech Fischbach a Ebern a tamní lidé přišli o práci. Důvodem rozhodnutí firmy byla snaha snížit náklady, protože dělníkům v ČR vyplácejí nižší mzdu než lidem v Německu.