Čím jsou lidé starší, tím větší nebezpečí jim hrozí. Podle statistik je více než 92 procent zemřelých starších 65 let. V Ústeckém kraji je tento podíl ještě větší. „Až na výjimky se jedná o lidi starší 70 let. Jediný případ, kdy v souvislosti s koronavirovou nákazou zemřel vyloženě mladý člověk, si pamatuji z jara,“ uvedla krajská hygienička Lenka Šimůnková.

Průměrný věk hospitalizovaných se postupně zvyšuje, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného dosáhl už 70 let, což se v příštích dnech negativně projeví také na počtu zemřelých. „V našem kraji máme plošně zasaženo nákazou několik domovů pro seniory, ze kterých nejčastěji pocházejí hospitalizovaní lidé. Řada seniorů, kteří museli kvůli svému zdravotnímu stavu do nemocnice, ale žije také v běžných domácnostech,“ doplnila Šimůnková.

Prudce se počty zemřelých začaly v kraji zvedat po 10. říjnu, kdy ministerstvo evidovalo 57 úmrtí spojených s covidem-19. V následujících týdnech se i v této smutné statistice projevily prudké nárůsty počtu pozitivně testovaných lidí. O pouhých deset dní později se počet zemřelých vyšplhal na 130 a dál velmi strmě stoupá, k 3. listopadu takových lidí bylo již 309. Během uplynulého týdne v průměru zemřelo v Ústeckém kraji více než 16 pacientů s prokázaným koronavirem denně.

Statistiky hygieniků a ministerstva zdravotnictví však zcela neodpovídají skutečnosti v daný čas. Počty zemřelých totiž doplňují několik dní zpětně podle toho, jak dostávají od nemocnic podklady.

Například v celostátních statistikách počet zemřelých na covid z 30. října stoupal ještě v polovině tohoto týdne. „Nemocnice hlásí zemřelé do registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ze kterého si tyto údaje následně bereme my. V současné době jsme ale plně zaměstnaní dalšími agendami,“ vysvětlila Lenka Šimůnková velký rozdíl mezi uváděnými počty zemřelých s tím, že dříve nemocnice zemřelé hlásily přímo hygieně.

Rozdílné metodiky

Zatímco tedy hygienická stanice uvádí ve svých statistikách 95 úmrtí na covid, ministerstvo zdravotnictví více než trojnásobek. Svou roli může hrát také zkoumání úmrtních listů, ze kterých by měly vyplynout i další zdravotní potíže konkrétního pacienta. Nepatrně se liší i metodika ministerstva, které zařazuje zemřelé i pozitivně testované podle jejich trvalého bydliště, zatímco hygienické stanice tak činí na základě jejich skutečného místa pobytu.

Počty zemřelých s covidem ale v příštích týdnech pravděpodobně v Ústeckém kraji dramaticky vzrostou. Smrtnost, tedy podíl zemřelých ze všech diagnostikovaných pacientů, se pohybuje lehce nad jedním procentem. Pokud bude tato neúprosná statistika platit i v Ústeckém kraji, je možné očekávat v příštích týdnech stovky zemřelých.

Neveselé vyhlídky

Doposud podle statistik krajské hygienické stanice mělo k úternímu večeru pozitivní test na covid přes 22 tisíc lidí, denně pak v současné době přibývá mezi 800 a 1000 nových případů. Z tohoto každodenního nárůstu v horizontu dvou až tří týdnů osm až deset lidí podle dlouhodobých statistik pravděpodobně zemře.

Zemřelých však bude zřejmě výrazně více, protože nemoc značně zasáhla seniorní populaci. Zatímco v září bylo mezi nakaženými deset procent lidí starších 65 let, o měsíc později podíl stoupl o čtyři procentní body. V této věkové kategorii je smrtnost přitom výrazně vyšší než u mladších lidí.