Před několika dny začali sklízet cukrovku z 2950 hektarů, což je o více než o třetinu méně než před pěti lety. Sklizeň se má přiblížit průměrnému výnosu 60 tun z hektaru, ale někde bude kvůli jarnímu suchu nižší, řekl předseda krajské agrární komory František Loudát. Cukrová řepa se v regionu pěstuje už jen na Litoměřicku a částečně na Lounsku.

Z šesti cukrovarů nezbyl jediný

Z původních šesti cukrovarů nezbyl v kraji ani jeden, a tak zemědělci vozí cukrovku do cukrovaru v Dobrovicích na Mladoboleslavsku, který je vzdálen sto kilometrů. Právě doprava je nyní jediným problémem v odbytu řepy. „Při cenách nafty začíná být rozhodující podíl zemědělců na dopravě,“ řekl Loudát. To potvrzuje i předseda Zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek. Jeho družstvo se na nákladech na dopravu podílí polovinou. „Náš podíl na dopravních nákladech je přes 100 korun na každou tunu. Prodáváme za základní cenu 800 korun za tunu, která se ale dopočítává dle cukernatosti řepy,“ uvedl předseda družstva.

Zemědělci se do pěstování cukrovky nepohrnou, dokud je budou cukrovary tlačit k účasti na dopravě. Výkupní cena je na hranici rentability. To potvrdil i Tomáš Jonáš, agronom Zemědělského družstva Peruc, jednoho z posledních pěstitelů cukrovky na Lounsku. „Letos cukrovku sklízíme z 374 hektarů, počítáme s dalším snížením,“ sdělil.