Zjišťovací průzkum vypadá tak, že v trase budoucích silnic odkryje bagr v terénu ornici v rýze široké přes jeden metr. A lokality, kde se „něco“ objeví, archeologové prozkoumají podrobněji při plošném záchranném průzkumu. „Na budoucí hlavní trase dálnice D6 mezi Petrohradem a Lubencem v délce 12 kilometrů aktuálně probíhá zjišťovací archeologický průzkum, který potrvá do konce ledna. Archeologové zaznamenali čtyři zajímavé lokality. Dvě z doby pravěké, mladší dobu bronzovou a cihelnu,“ uvedla mluvčí ŘSD Dana Zikešová.

„V případě dvou pravěkých lokalit můžeme na základě současných informací říci pouze to, že se jedná o zemědělský pravěk. Výzkum je v počátku. Keramické zlomky, které archeologové zatím získali, nenesou signifikantní znaky, které by dataci upřesnily,“ doplnila Zikešová.

Cihly opatřené značkami

Co se týká cihelny, narazilo se na základy staveb, které s cihelnou souvisely. „Že se jednalo o cihelnu, víme z historických map. Z této lokality máme i cihly opatřené značkami a během další fáze výzkumu se archeologové budou zabývat i její historií,“ sdělila mluvčí k dosavadním nálezům na jihu Ústeckého kraje.

Podobně archeologové postupovali i v případě navazujících obchvatů Hořoviček a Hořesedel. „Na základě zjišťovacího průzkumu jsme vytipovali čtyři lokality, které jsme podrobili podrobnějšímu výzkumu,“ sdělil Radek Balý, ředitel České společnosti archeologické, která pro ŘSD trasu budoucí dálnice a s ní spojených dalších nových silnic v okolí zkoumala.

Údolí u Žiželic překlene při stavbě obchvatu nový silniční most. Místa, kde budou stát jeho podpěry, zkoumají geologové. V místě se pohybuje vrtná souprava.
Stavbu mostu u Žiželic ztěžuje delta pravěké řeky. V údolí vrtají geologové

Archeologové narazili například na sídliště prvních zemědělců, konkrétně na kulturu s lineární keramikou (5500 až 5000 let před naším letopočtem) a kulturu s vypíchanou keramikou (5000 až 4500 let př. n. l.). „Obě kultury jsou zastoupené pozůstatky kůlovitých dlouhých domů, stavebními jámami a zásobnicemi,“ připomněla vedoucí archeologického průzkumu Dana Stolzová.

Ve střední Evropě nemá obdoby

Nejzajímavějším nalezeným objektem je unikátní pec, která pravděpodobně sloužila na výpal keramiky a ve střední Evropě nemá obdoby. Její vzorky jsou nyní na analýzách a odborníci ji dále zkoumají. Archeologové u Hořoviček a Hořesedel nalezli přibližně 15 tisíc předmětů a přes 3 500 jich prozkoumali. Šlo hlavně o keramické zlomky, zvířecí kosti, kamenné nástroje, ale i šperky a kovové artefakty.

Zajímavé nálezy přinesla nedávno i stavba dálnice D7 Praha – Chomutov na Lounsku. U Chlumčan archeologové objevili hroby, kostry a základy domů a dalších objektů staré i více než sedm tisíc let. „Během záchranného výzkumu jsme prozkoumali celkem 473 archeologických objektů dokládajících sídelní i funerální aktivity z období mladší doby kamenné – neolitu, starší a mladší doby bronzové,“ přiblížil vedoucí výzkumu Vít Hadrava z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Svojetín. Ilustrační foto
Svojetín bude zase neprůjezdný, silnice se na tři měsíce zavře

Největší skupinu tvoří archeologické situace datované do období mladší doby kamenné, náležející zmíněné kultuře s lineární keramikou. „V tomto období dochází na našem území k převratné společenské, kulturní a ekonomické změně, související s šířením nového způsobu života, obživy a technologií. Základními znaky jsou především zakládání stálých sídlišť s architekturou dlouhých dřevěných domů, pěstování kulturních zemědělských plodin a chov dobytka, výroba keramických nádob broušených a vrtaných kamenných nástrojů a rozvoj výroby textilu,“ popsal archeolog.

Při výstavbě dálnice D7 u Loun se našlo pohřebiště z pozdní doby kamenné. Archeologům se podařilo odkrýt tři hroby na západním okraji obchvatu Loun, v místě, kde se rozšířila mimoúrovňová křižovatka ve směru na Žatec. Ačkoliv se nedochovaly kosterní pozůstatky lidí, potěšila je zajímavá výbava, která poodhalila, jak vypadal v regionu život v době zhruba 2500 let před naším letopočtem.