„Během záchranného výzkumu jsme prozkoumali celkem 473 archeologických objektů dokládající sídelní i funerální aktivity z období mladší doby kamenné – neolitu, starší a mladší doby bronzové,“ přiblížil v tiskové zprávě Ředitelství silnic a dálnic vedoucí výzkumu Vít Hadrava z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Největší skupinu tvoří archeologické situace datované do období mladší doby kamenné, náležející kultuře s lineární keramikou 5500 až 5000 před naším letopočtem. „V tomto období dochází na našem území k převratné společenské, kulturní a ekonomické změně, související s šířením nového způsobu života, obživy a technologií. Základními znaky jsou především zakládání stálých sídlišť s architekturou dlouhých dřevěných domů, pěstování kulturních zemědělských plodin a chov dobytka, výroba keramických nádob broušených a vrtaných kamenných nástrojů a rozvoj výroby textilu,“ popsal archeolog.

Pozůstatky sídliště z tohoto období jsou u Chlumčan doloženy dvěma půdorysy neolitických domů, pětiřadé konstrukce, vymezených v terénu výkopy sloupových jam. Uceleně prozkoumaný půdorys jednoho z domů dosahoval délky 62 metrů, s rozpoznatelným trojdílným členěním vnitřního prostoru. V blízkosti domů se nacházely stavební jámy, jež poskytovaly hlínu pro výrobu keramiky a stavbu domů. Uvnitř a v okolí domů se archeologům podařilo rovněž zachytit i několik zásobních jam, sloužících k uskladnění pěstovaných plodin.

Období starší doby bronzové u Chlumčan přiblížily čtyři hroby únětické kultury z let 2300 až 1700 před naším letopočtem. „Zesnulí byli uloženi ve skrčené poloze na pravém boku, s obličejem orientovaným směrem k východu. V hrobech se dále nacházely milodary v podobě keramických nádob. Zajímavý nález představuje hrob s pozůstatky po kamenné konstrukci hrobové komory, ve které byli pohřbeni dva jedinci,“ přibližuje zpráva archeologů.

Období mladší doby bronzové zastupují výkopy zásobních jam, které náležejí knovízské kultuře z období 1300 až 1000 před naším letopočtem. „Ve dvou zkoumaných jamách se podařilo během výkopových prací nalézt tři nerituální sídlištní pohřby. V prvém případě se jednalo o nález lidského skeletu, uloženého v pozici na zádech s horními končetinami, umístěnými před obličejem. V druhé jámě se nacházely ostatky dvou jedinců v neanatomické poloze. Lidské kostrové pohřby na sídlištích v období popelnicových polí jsou zvláštním, nicméně běžným jevem. Takové pohřby lze interpretovat jako doklad rituálních lidských objetí nebo pohřeb nízce sociálně postaveného jedince,“ popsali archeologové. Ve výplni jam archeologové rovněž nalezli početnou kolekci keramických, kostěných a kamenných nálezů.

Při výstavbě dálnice D7 Praha – Chomutov u Loun se našlo nedávno také jiné pohřebiště z pozdní doby kamenné. Archeologům se podařilo odkrýt tři hroby na západním okraji obchvatu Loun, v místě, kde se rozšiřuje mimoúrovňová křižovatka ve směru na Žatec. Ačkoliv se nedochovaly kosterní pozůstatky lidí, potěšila je zajímavá výbava, která poodhalila, jak vypadal v regionu život v době zhruba 2500 let před naším letopočtem.