Malou vesničku Siřem na Podbořansku považují někteří literární historici za inspiraci Franze Kafky k napsání jeho nejlepšího díla Zámek z roku 1922. Ač se chystala řada projektů, ještě donedávna nic tohoto světoznámého spisovatele, který v Siřemi pobýval na přelomu let 1917 a 1918, ve vesnici nepřipomínalo.

Pokouší se to změnit David Herblich, zakladatel Spolku Siřem Franze Kafky. Ve svém statku vytvořil Galerii Kafka, vaří se tam pivo, chtěl by otevřít muzeum staré zemědělské techniky. „Rekonstrukce statku díky Kafkovi přestala být prací, ale koníčkem,“ říká.

Jak jste se poprvé setkal s tématem Franze Kafky?

Někdy v devadesátých letech přijela do Siřemi Marta Železná, která byla tehdejší předsedkyní Společnosti Franze Kafky v Praze. Byla u nás doma na návštěvě, povídali jsme si. Od té doby jsem se tématem začal zabývat víc.

Román Zámek jste určitě četl. Ne všichni literární historici ale považují Siřem zdrojem Kafkovy inspirace.

Samozřejmě, že jsem ho četl. Jsem schopný ta v knize popsaná místa v Siřemi identifikovat. Vyrůstal jsem tady, ty konkrétní budovy znám. Jestli pasáže z knihy vidí někdo jinde, je to možné, ale já je vidím v Siřemi. Za kafkologa se nepovažuji, zajímá mě jen jeho spojení se Siřemí. Když někdo chce, tak mu ukážu, kde se co z románu Zámek v Siřemi odehrávalo. Koho zajímá Kafka, určitě do Siřemi přijede.

Samotný zámek je v románu popsán jen zcela okrajově. Někdo ho vidí ve staré velké sýpce na obilí, která je na návrší nad Siřemí.

Mě už jako dítě napadla jiná věc. Statky v Siřemi mají věžičky, které jsou součástí starých sušáren chmele. Celá vesnice tak vypadá jako jeden velký zámek. Je to ale jen taková moje ničím nepodložená myšlenka. Román ale popisuje život ve vesnici a to podle mě na Siřem stoprocentně sedí.

Vesnice se za poslední roky příliš nezměnila. Celková zpustlost trvá.

Ano. Je to ostuda. Jezdí sem za Kafkou turisté, hodně ze zahraničí. A jsou mezi nimi významní a vzdělaní lidé. Když pak vystoupí z autobusu, jsou trochu konsternovaní. Ale na druhou stranu Kafkovu duchu to nevadí. Hodně se cení, že řada věcí je původní. Mohlo by to být ale už opravené.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Lučan, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase v úterý.