Absolutním fiaskem skončila víkendová akce extremistů v Postoloprtech. Nikdo je neposlouchal.
Na jednom z posledních mítinků před eurovolbami se tam v sobotu 30. května na prázdném náměstí sešla jen dvacítka příznivců Dělnické strany. Deník radikály sledoval.
Je asi deset minut před dvanáctou hodinou. Sobotní počasí je sychravé, v okolí Mírového náměstí v Postoloprtech postávají hloučky Romů. Kromě nich je ve městě vidět desítky policistů. Ti kontrolují přijíždějící auta, připraveni jsou těžkooděnci, ulicemi se prochází antikonfliktní tým. Po Dělnické straně (DS), která se do města vrací po únorovém pochodu, ani památky.
Už od začátku bylo vidět, že tentokrát DS neuspěje. Odbíjí dvanáctá a z aut vystupuje kompletní vedení strany včetně předsedy Tomáše Vandase a několik přívrženců. Vandas za několik minut zahajuje mítink.
Dvě vlajky, megafon a i s řečníky třináct lidí. Přihlížejí jen policisté a hlouček Romů na okraji náměstí. A další? Jednotlivci postávají na okrajích prostranství, spočítat se ale dají na prstech jedné ruky. Jeden z nich míří do restaurace, je naštvaný, že DS v Postoloprtech je. „Jim podobní mi zabili babičku,“ prohodí. Drtivá většina lidí ale zůstala i tentokrát, stejně jako v únoru, doma, převládá strach z radikálů a nezájem.
„Dělníci“ jsou mezitím kompletní. Přijelo ještě jedno auto, dobíhají opozdilci, a tak se jejich počet v průběhu mítinku rozrostl na dvacet. Předseda Tomáš Vandas si tentokrát dává velký pozor. Žádné rasistické poznámky. Týden před volbami do Evropského parlamentu upozorňuje na známé nešvary společnosti, slovům cikán a národní socialismus se ale vyhýbá. Pravděpodobně nechce být tentokrát zatčen, jako před týdnem v Praze.
Projev zřejmě nudil
Slova se ujímá místopředseda strany Jiří Štěpánek. Pozornost pomalu opadá, rozchází se i hlouček Romů. Příznivci DS své vedení také neposlouchají, během projevu místopředsedy k němu někteří stojí zády a něco si pobaveně vyprávějí.
Po zhruba půlhodině mítink končí. Policie tentokrát neměla se stranou, která je podle odborníků napojena na neonacisty, žádnou práci. Do Postoloprt se pomalu začal vracet normální život.