Zemědělci očekávají horší úrodu hlavně u plodin, které se vysévaly brzy na jaře a nestihly si vytvořit dostatečný kořenový systém. Suchem jsou postižené ale i ozimy, tedy plodiny vyseté na podzim.

„Déšť přišel pozdě, duben byl hodně suchý a navíc teplý. U jařin je situace katastrofická. Ozimy, které mají hlubší kořeny, jsou na tom o něco lépe. Obilí, ječmen a pšenice, má ale malé klasy. Je málo narostlé, takže i slámy bude málo. Začali jsme sekat vojtěšku a traviny na senáž, i ty jsou kvůli suchu málo narostlé, situace je ještě horší než loni,“ sdělil Josef Fric, ředitel Zemědělského družstva Podlesí Ročov.

To hospodaří na 1560 hektarech na Lounsku, tisíc hektarů z toho je orná půda. „Současný déšť snad pomůže chmelu a možná i řepce, uvidíme,“ dodal Josef Fric.

Velké škody na obilí, hlavně pšenici, registrují také zemědělci v Bitozevsi na Žatecku. „Jsou místa, kde nám pšenice zcela uschla. Odhadujeme propad úrody o třetinu oproti normálu. Přitom pšenice na podzim krásně zakořenila, porost byl hustý. Jaro bylo ale příliš suché,“ sdělil Ivan Kolár, jednatel společnosti FABE hospodařící na 1500 hektarech půdy na Žatecku. Naopak třeba kukuřici, která se vysévá až později na jaře, současný déšť podle jeho slov pomohl.

Chmelu, který má kořeny daleko hlubší než jiné zemědělské plodiny, sucha zatím vážné škody nezpůsobila. „Deště z posledních dní ale určitě chmelu prospějí. Rozhodující bude průběh srážek v červenci, kdy se vytvářejí chmelové hlávky,“ sdělil Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec.

V současné době je zhruba čtvrtina chmelnic zavlažovaná. Problém ale bývá s vodou. Pokud je sucho, úřady zakážou její odběr z povrchových toků. V posledních letech se to v létě stalo několikrát. Na Žatecku a Podbořansku se to týká Blšanky, Liboce i Ohře. V takovém případě se závlahy chmelnic nedají využít.