Jednou z prvních společností, která zahájila sklizeň chmele, je Rolnické družstvo Dobroměřice. Chmel tam pěstují na 42 hektarech a očekávají celkovou úrodu kolem 40 tun.

„Letošní výsledek bude určitě lepší než ten loňský, kdy nám porosty poničila červnová povodeň a úroda byla velice špatná," řekl Tomáš Princ, ředitel Rolnického družstva Dobroměřice. Rozloha chmelnic v okolí Dobroměřic se podle něj nezměnila, pouze 14 hektarů bylo v rámci plánované obnovy osázeno novými rostlinami.

Sklízejí brigádníci a místní

Sklizeň úrody, pro kterou mají dobroměřičtí zemědělci odbyt garantovaný dlouhodobými smlouvami s obchodníky, zajišťují vedle kmenových zaměstnanců družstva také brigádníci. „Pětadvacet jich prostřednictvím pracovní agentury přijelo z Ostravska," řekl Princ. Zhruba stejný počet lidí zapojených do strojní sklizně na třech česačkách a následně dvou sušárnách jsou místní.

Čeští pěstitelé letos sklízejí chmel ze 4472 hektarů, což je o 153 hektarů více než loni. Plochy chmelnic se rozšířily poprvé za posledních deset let. Také úroda by při předpokládaném hektarovém výnosu 1,23 tuny měla být vyšší o 170 tun a dosáhnout 5500 tun.

Hlavní oblastí chmelařství je Žatecko

Cílem chmelařů je podle Svazu pěstitelů chmele ČR vrátit se v brzké době nad hranici 5000 hektarů chmelnic. Letos se vysázelo asi 400 nových chmelnic, ale většina z nich pouze nahradila plochy zničené předloňskými mrazy a loňskými povodněmi.

Česko patří mezi největší pěstitele chmele na světě, v kategorii jemně aromatického chmele je podle údajů Svazu pěstitelů chmele ČR dokonce první. Hlavní lokalitou pěstování českého chmele je žatecká oblast.

Přibližně 80 procent produkce jde na zahraniční trhy a poptávka roste. Největším importérem je tradičně Japonsko, kam míří více než čtvrtina exportu, dále Německo a Čína.

Vladimír Škaloud