Cesta zpět do zemí, odkud přišli a dlouhé věznění se nelíbí uprchlíkům v Drahonicích na Podbořansku, více než čtyřicet z nich proto údajně zahájilo hladovku. V prohlášení říkají, že utíkají před válkami a násilím a nelíbí se jim, že jsou u nás tak dlouho uvězněni. Tři běženci se prý poranili.

„Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních devadesát dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," uvádí se v prohlášení, které je podepsané iniciálami dvou uprchlíků, a které médiím předal evangelický farář Mikuláš Vymětal, jenž s migranty spolupracuje.

Čtěte také: Deset postelí, deset skříněk. Vítejte v Drahonicích

Protestují hlavně Iráčané

Podle vyjádření Vymětala pro média se k hladovce v Drahonicích připojilo více než 40 lidí, hlavně Iráčané. Kněz také organizuje řetězový půst, do kterého se může zapojit každý, na podporu běženců. Podle něj se zaměstnanci zařízení snaží uprchlíkům hladovku rozmlouvat, zatím ale prý neúspěšně. Hladovku potvrdila České televizi také dobrovolnice Petra Damms, která v zařízení pracuje.

Detenční zařízení pro cizince v DrahonicíchDeník kontaktoval vedení uprchlického zařízení v Drahonicích, to zatím konkrétní čísla hladovějících neznalo. O zahájení protestu je nikdo neinformoval. „Zatím přesně nevíme, kolik lidí se rozhodlo držet hladovku, situaci vyhodnocujeme. Komunikace je složitější, někteří nám naznačili, že nebudou jíst, ale zároveň si někteří objednali jídlo. Jaký je skutečný stav budeme vědět později, budeme zjišťovat, jak se situace vyvíjí," řekl dnes odpoledne Jan Novotný, vedoucí střediska v Drahonicích.

Podle Vymětala se tři lidé v Drahonicích poranili. Žatecká nemocnice potvrdila, že tam byl ošetřován cizinec s řeznými ranami na rukách.

„Náš protest hladověním je proti našemu věznění. Nemáme problém s policejní kontrolou, ale už nechceme být vězněni. Utekli jsme do Evropy – země svobody. To, s čím jsme se setkali v České republice je opakem naší představy o Evropě" uvádějí také v prohlášení uprchlíci.

Rozhodnutí o deportaci

A co situaci vyhrotilo? Někteří běženci měli údajně dostat rozhodnutí o deportaci, obávají se návratu do země původu, a proto protestují. „Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde," říkají v prohlášení, které se dostalo do médií, uprchlíci.

V zařízení pro uprchlíky na Podbořansku je nyní podle ministerstva vnitra 144 lidí, kapacita bývalé věznice je přitom až 240.Rozhodnutí o deportaci dostávají lidé, kteří nesplňují podmínky pro pobyt u nás. Strach z cesty zpět mají údajně nejen ti, kteří oznámení měli dostat, ale i další.

Připomeňte si: Nedělní oběd pro migranty v Drahonicích? Kuřecí řízek nebo zapečený květák

Takhle vypadá pokoj v Drahonicích. Jen postele a skříňky. Sprchy a záchody jsou na chodbě, žádný luxus.

Podmínky, ve kterých jsou v České republice, a tedy i v Drahonicích, drženi běženci proti své vůli za mřížemi kritizují některé nevládní organizace, nelíbí se ani Vysokému komisaři OSN pro lidská práva nebo ombudsmance. Kritiku přidává i několik málo ministrů české vlády. Naopak zastánci umísťování uprchlíků v detenčních zařízeních, v čele s českou vládou, upozorňují na to, že běženci vstoupili na naše území nelegálně, překročili zákony, musí být proto zadrženi. A před puštěním dál, udělením azylu, nebo deportováním zpět do země odkud přišli, prověřeni, zda jsou opravdu v tíživé situaci nebo zda se jedná o ekonomické migranty. Prověřováno je i jejich zdraví.

Evropa? Co země, to jiný postup

A jak přistupují k problému další země? Různě. Evropa v tomto není vůbec jednotná. Některé země staví na svých územích ploty, aby se tam nikdo nedostal, jiné umožňují rychlý přechod běženců přes své území, jinde mají také tábory, ale s úplně volným nebo volnějším pohybem.

Situace kolem uprchlické krize je v celé ČR, ale i v celé Evropě, značně napjatá. Názor na ni rozděluje nejen politiky, ale i veřejnost. Část veřejnosti i politických zástupců říká, že uprchlíci přicházejí ze zemí sužovaných válkou, jsou ve velmi tíživé životní situaci a měli bychom jim hlavně pomáhat. Druhá naopak upozorňuje na to, že velká část uprchlíků jsou ekonomičtí migranti, kteří jdou do Evropy kvůli lepším podmínkám.