Nově je kulturní památkou například kaple Narození sv. Jana Křtitele v obci Kamýk na Litoměřicku, náhrobek rodiny Holfeld ve Starém Jiříkově na Děčínsku či vlakové nádraží v Duchcově na Teplicku. Právě posledně zmíněná památka je dochovanou ukázkou uplatnění „bruselského“ designu 60. let. „Jde o půdorysně šestibokou stavbu skeletové konstrukce s prosklenou halou, pokladnami a nádražní restaurací. Hala nádraží má působivý strop, jejž tvoří osnova tří rovnoběžných svazků přímek, takže je dělen na trojúhelníková pole, z nichž každé je opatřeno plechovým trojbokým jehlancem s různou mírou vyklonění. Při pohybu halou tak vytváří specifickou proměnlivou geometrickou estetiku,“ sdělil historik a spolupracovník duchcovského muzea Jiří Bureš.

NEZAMĚNITELNÝ DUCH

Návrh ceněné budovy má na svědomí architekt Jiří Hyliš. Vznikl už v roce 1962, samotná stavba byla hotová až v roce 1969. Ale podle některých informací byla do částečného provozu uvedena už o rok dříve. „Je to krásné místo, má svého nezaměnitelného ducha. To mi nikdo nevymluví,“ řekla už dříve Jana Nikolukova, která na nádraží obsluhuje kasu přes dvacet let. Nádražní budova je otevřena každý den od pěti ráno do pěti odpoledne.

A co se týče exteriéru a hlavně interiéru nádražní budovy, tak se asi nic zásadního v budoucnu měnit nebude. Velké investice totiž nemá Správa železniční dopravní cesty, které nádraží patří, v plánu. „V letošním roce plánujeme opravit střešní konstrukce a krytiny včetně klempířských prvků a také zastřešení nástupišť. Celkové náklady odhadujeme na jeden milion korun,“ uvedl mluvčí správy Marek Illiaš.

NA POSLEDNÍ CESTĚ

Mezi kulturní památky nově patří i náhrobek rodiny Holfeld na bývalém hřbitově kostela sv. Jiří ve Starém Jiříkově. Investorem náhrobku byl Franz Anton Holfeld, člen významné tkalcovské jiříkovské rodiny, který jej nechal zhotovit pro svou rodinu okolo poloviny 19. století. „Nápisové desky dokládají, že je zde pohřben on spolu se svou manželkou a také jejich šest dětí. Náhrobek včetně sochařské výzdoby tvoří příklad hodnotného sepulkrálního, tedy náhrobního, umění severních Čech ze začátku druhé poloviny 19. století. Součástí náhrobku je socha alegorie Víry, kterou vytvořil dosud málo známý krásnolipský sochař Leopold Zimmer, tvořící v duchu neoklasicismu,“ konstatovala Věra Brožová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

5838 PAMÁTEK

Na území Ústeckého kraje se nachází 5838 kulturních památek, z toho 3526 nemovitostí, 14 národních kulturních památek, jedna archeologická památková rezervace, pět městských památkových rezervací, tři vesnické památkové rezervace, tři krajinné památkové zóny, 17 městských památkových zón a 13 vesnických památkových zón. Kulturní památku vyhlašuje ministerstvo kultury.

Nováčci na seznamu památek v kraji

1. kaple Narození sv. Jana Křtitele Kamýk u Litoměřic, okres Litoměřice
2. kostel Povýšení svatého Kříže Peruc, Radonice nad Ohří, okres Louny
3. kostel sv. Kateřiny Kněžice, okres Louny
4. náhrobek rodiny Holfeld Starý Jiříkov, okres Děčín
5. vlakové nádraží Duchcov, okres Teplice
6. usedlost Soběnice (Liběšice), okres Litoměřice
7. vila Antona Münzberga Jiřetín pod Jedlovou, okres Děčín
8. vyhlídkový pavilon Elbwarte Děčín II-Nové Město, okres Děčín
9. výklenková kaple Encovany, okres Litoměřice
10. sýpka Soběnice (část obce Liběšice), okres Litoměřice
11. areál sušárny a skladu chmele čp. 1232 Žatec, okres Louny