K faráři do Radonic přijíždím právě ve chvíli, kdy večer žene domů krávy z pastvy. „Vydržte, hned podojím a budete si moct odvézt úplně čerstvé mléko," slibuje mi muž důchodového věku, oblečený do montérek a hned mě zve na exkurzi do chléva. „Tyhle krávy jsou jersejky. Dojí sice méně, ale o to mají tučnější mléko," vysvětluje, zatímco si ke krávě sedá na štokrle.

O „farářské" tučné mléko je v okolí zájem. Pan Šimůnek zásobuje hlavně sousedy v Radonicích, ale nejen je. „Na každý den mám seznam, kdo z místních si přijde pro kolik litrů. O víkendu ale ke mně chodí i chataři a někteří si mléko vozí i do Prahy," povídá pan farář, který svým malým hospodářstvím očividně žije. Kromě dvou krav chová i husy, králíky, kachny. Faráře v něm začnu vidět, teprve když o chvíli později odloží pracovní oděv a začne mi u kuchyňského stolu pod velkým dřevěným křížem popisovat své plány na obnovení společenského života starobylé radonické fary. K jejich realizaci mu chybí jediné - sehnat zbývající finance.

Knězem se stal tajně

Coby kněz církve československé husitské vystřídal Ivo Šimůnek už řadu působišť. V Radonicích nad Ohří žije trvale od roku 1996. Z malé obce, která administrativně spadá pod nedalekou Peruc, pocházela rodina jeho matky. „Moje děti si po revoluci přály, abychom se sem vrátili a obnovili tu hospodářství, " vypráví mi muž mnoha zájmů, který při všech svých aktivitách ještě pečuje o dvě vnučky svěřené do pěstounské péče.

Ze svých dřívějších působišť pan farář nejraději vzpomíná na Frýdlant, kde se v 80. letech připravoval na církevní dráhu. „Abych šel na bohosloveckou fakultu, nebylo za minulého režimu možné. Proto jsem byl ve Frýdlantu zaměstnaný v továrně, studoval jsem doma, a když jsem se dostatečně připravil, jezdil jsem na tajné církevní zkoušky do Hradce Králové," vzpomíná radonický farář, který měl dříve na starost i farnosti v České Lípě a Mimoni.

Hledá se investor se dvěma a půl miliony

Ve Frýdlantu zrealizoval Ivo Šimůnek obdobný projekt, o jaký už dvacet let usiluje i v Radonicích. Hned po revoluci tam s pomocí dalších věřících vybudoval dům pro seniory se sociálním a duchovním přesahem pro širší okolí. Také v Radonicích by rád zřídil sociální bydlení pro potřebné, matky v tíživé situaci, seniory a podobně, a to v prostorách chátrající katolické fary.

„Při financování počítáme s různými fondy a podpůrnými programy, stále nám ale chybí milion a půl na odkoupení fary od katolické církve a další milion korun na rekonstrukci. Pražská diecéze naše úmysly zná, ale může nám k realizaci plánů poskytnout pouze půjčku. A bohužel splácení nemalé hypotéky, ke kterému bychom se uvázali na třicet let, by zatížilo další generace příslušníků naší farnosti, což si nepřeji. Proto stále váháme. Na odkoupení objektu máme přednostní nárok, ale lhůta brzy vyprší. Aktuálně se tedy snažím získat investora mimo církev," vysvětluje pan farář, proč plány stále stojí na místě.

Rekonstrukci fary přitom podporuje i radonický Zvelebovací spolek Boleslava Jablonského a příznivci projektu doufají i v podporu obecního úřadu Peruc, až vypuknou stavební práce.

Obnovení fary má lidi sblížit

„Na to, jak jsou Radonice malé, to v obci žije," tvrdí farář. Dvakrát v měsíci slouží v tamním kostele Povýšení svatého Kříže mši, zvelebovací spolek pořádá jarmarky i další už tradiční akce.

Duchovní je přesvědčen, že sociální zařízení ve zrekonstruované pozdně barokní faře by přineslo další příležitosti, jak lidi ještě víc zapojit do dění v obci a podporovat občanskou společnost. Členové spolku například počítají s tím, že na rekonstrukci by se z velké části podíleli dobrovolníci nejen z Radonic. „Já bych samozřejmě také přiložil ruku k dílu. Jsem vyučený opravář televizí, pracoval jsem na různých pozicích na dráze a i náš statek jsem rekonstruoval jen svépomocí. Mám za sebou už řadu staveb a třeba pec v naší kuchyni jsem postavil jen podle návodu v časopise," říká farář a velký radonický patriot. Do obnovy fary vkládá už mnoho let hodně úsilí.

„Tímto sociálním dílem naší církve bych rád oslavil Hospodina v krajině zdejšího duchovního úhoru. Člověk je poslán na tento svět, aby v limitovaném čase pozemského života vydal to nejlepší ze svého lidství. Vím, že dát Bohu to nejlepší ze sebe je zároveň to nejlepší pro mě," uzavírá pan farář s nadějí v hlase.

Veronika Kučerová