„Byla to moc hezká akce, byl tam i ministr zemědělství Miroslav Toman. Ještě před tím jsem si školu prohlédla, dlouhé roky jsem tam nebyla,“ popsala Helena Slavíková. Pochází z Krušných hor na Karlovarsku.
close
info
Zdroj: se souhlasem Zemědělec roku
zoom_in
Helena Slavíková při slavnostním vyhlašování výsledků soutěže Zemědělec roku.
Do Libčevsi se přestěhovali s dnes už zesnulým manželem po absolvování zmíněné vysoké školy, kde se seznámili. Oba našli zaměstnání v někdejším státním statku Libčeves. Pracovali v něm jako účetní a vedoucí střediska, jež se staralo o sady. V řadovém domku v obci, který od už neexistujícího podniku koupili, paní Slavíková bydlí dodnes. V letech 2006 až 2010 byla v Libčevsi starostkou.
V roce 1993 začali Slavíkovi soukromě hospodařit, menší část pozemků získali v restitucích, podstatnější část koupili. Dnes rodinná farma obhospodařuje šedesát hektarů polí a sadů kolem Libčevsi a poblíž Slaného ve středních Čechách. „V sadech pěstujeme angrešt, rybíz, švestky a broskve. Kromě ovoce jsme měli i zeleninu, třeba kopr nebo zelenou petržel na nať, ale je to hodně náročná ruční práce, takže jsme toho nechali. Nejsou na ni lidi. Ze zeleniny pěstujeme jen česnek,“ vysvětlila Helena Slavíková.
Po zkušenostech s brigádníky a ekonomické rozvaze padlo v rodinné farmě rozhodnutí, že upustí od dlouho zavedeného sběru ovoce. „Přešli jsme na samosběr ovoce. Děláme to tak třetí rok a jsme spokojeni. Ovoce sice prodáváme za nižší cenu, na druhou stranu máme i nižší náklady. A i méně starostí, co s nasbíraným ovocem pak dál. Lidé, kteří si sbírají ovoce pro sebe, vědí, že bude jejich, proto se k němu také tak chovají. Brigádníkům to bylo jedno, třeba broskve házeli do beden, byly potlučené, za pár hodin začaly hnít,“ popsala.
Naopak stále větší starosti jim přidělávají přemnožená divoká prasata v okolí Libčevsi. „I když jsme kolem sadů umístili ploty, prasata je ničí, podrývají stromky, čímž narušují jejich kořeny. V důsledku toho usychají,“ přiblížila.
Na polích rodinné farmy nejčastěji roste pšenice, ječmen, hrách nebo řepka. Má jediného zaměstnance, tím je syn paní Slavíkové. „Větší polní práce si objednáváme dodavatelsky u jiných zemědělců. Tento způsob nám dobře funguje,“ vysvětlila.
Ocenění v soutěži Zemědělec roku získala za investiční aktivitu podniku vzhledem k jeho obratu. „Jsme poměrně malá farma, bez investic do strojů se ale neobejdeme ani my. Sehnat lidi na ruční práce je stále složitější, proto jsme třeba nedávno investovali do techniky spojené s pěstováním česneku,“ sdělila.
Zmíněnou soutěž vyhlašuje společnost Profi Press a spolupořádá ji Ministerstvo zemědělství, Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků.
