Jako hosté přišli s návštěvníky pobesedovat členové Konfederace politických vězňů. Dokumentární snímek přiblížil přítomným na čtyřech osudech brutální zacházení komunistického režimu s ženami, označenými za třídní nepřátele. Čtyři ženy svěřily dokumentaristce Olze Sommerové své osudy. První z nich, Edita Ottová, byla v roce 1951 odsouzena na deset let vězení.
Dagmar Skálová byla za organizování pokojné demonstrace mladých skautů odsouzena na doživotí, ve vězení nakonec strávila šestnáct let. Třetí hrdince během výslechů vyšetřovatelé vyrazili zuby, pálili ji cigaretou a brutálně ji mučili. Čtvrtá, Ludmila Šeflová, byla za údajnou velezradu a protistátní činnost odsouzena na deset let.
Beseda o osudech
Po skončení filmu někteří z diváků zůstali, aby zpovídali pozvané hosty – Rudolfa Pihrta, Evžena Seidla a Amálii Kubů. Seznámili přítomné s počty odsouzených a zavražděných lidí v době komunismu, o svých osudech. „Jsme rádi, že se projekt Příběhy bezpráví rozhýbal. Před třemi lety, kdy vznikl, nebyl o něj takový zájem. Studenti na školách začínají mít zájem a zajímají se o zločiny komunismu. Bohužel na rozdíl od fašismu, o němž je toho napsáno hodně, je o komunismu materiálů velmi málo,“ řekl R. Pihrt, předseda lounské pobočky Konfederace politických vězňů.
Studenty nejvíce zajímal názor hostů na to, že v hodinách dějepisu se o komunistické éře příliš neučí. Více hodin je věnováno pravěku. „Ano, je to velký problém. Snažíme se spolupracovat s ministerstvem školství, ale není tu dostatečná vůle. Jezdíme do škol, studentům vyprávíme co jsme prožili a o zločinech komunistického režimu,“ odpověděl Rudolf Pihrt.
Projekt Příběhy bezpráví pořádá společnost Člověk v tísni třetím rokem. Účastnilo se ho přes 550 základních a středních škol.
close
zoom_in
