Třeba v Chlumčanech na Lounsku. Fotbalový oddíl tam obnovili před pár lety, dnes hraje áčko krajskou soutěž, béčko okresní. „Hráčů máme dost. Čím to je? Nevím. Asi naší dobrou partou a slušným zázemím, fotbalisté za nás chtějí hrát sami,“ vysvětlil předseda klubu Lukáš Vopršel. O dobré partě hovoří také Jakub Černý z Nového Sedla na Žatecku. Klub tam obnovili v devadesátých letech, z „pralesní ligy“ se vykopal do krajské soutěže. Jádro dnešní sestavy tvoří zkušení hráči ve věku přes třicet let, kteří mají už něco odkopáno. Nastupovali i za větší kluby v okrese. Jména jako Karel Krejčík, Richard Zelinka, Marek Paul, Marek Břečka nebo Jiří Jarolím jsou fotbalovým fanouškům dobře známá. „Jsme jedna velká parta, bez toho fotbal dělat nejde. Sázíme na zkušené hráče, chceme hrát pohledný fotbal, který baví diváky,“ popsal předseda oddílu Jakub Černý. Že by fotbalisté hráli fotbal kvůli penězům, v Novém Sedle neplatí. „Naopak. Skládáme se na dresy a další věci,“ přiblížil.

Naopak v Blatně na Podbořansku se ještě před pár lety hrála krajská soutěž, dnes na místním hřišti s pověstným sklonem neběhá nikdo. „Fotbal v Blatně úplně skončil. Prostě nebyli hráči a lidi, kteří by se o oddíl starali,“ vysvětlil bývalý trenér Tomáš Adámek.

Pro vesnický fotbal je důležitá podpora vedení obce. Pokud není, má to oddíl složité. Třeba v Novém Sedle si podporu ze strany obce nemohou vynachválit, její zaměstnanec se stará o sportovní areál včetně fotbalového hřiště. „Já osobně fotbal podporuji, myslím, že na vesnici patří. Stejně jako hospoda nebo obchod. Jinak je vesnice poloviční,“ sdělil starosta Nového Sedla Petr Sýkora. Po místním klubu chce, aby založil mládež. V obci se v posledních letech postavila řada rodinných domů, do Nového Sedla se přistěhovaly nové rodiny s dětmi. „Uvidíme, zda se to příští rok povede. Chtěli bychom. Děti lákáme k fotbalu a obecně ke sportu už teď. Při našich domácích zápasech pro ně připravujeme různé hry a soutěže, v poločase si mohou zahrát fotbálek,“ popsal Jakub Černý.

Daniel Pitek sedí u venkovního stolu hospody na návsi v Blatně na Podbořansku. Loni zavřela.
Hospod ve vesnicích ubývá. Udržet je bývá složité, nájem za korunu není výjimkou

Kluby, které hrají krajskou soutěž, mají povinnost mládeží disponovat. Pokud ji nemají, platí svazu pokutu. To je příklad zmíněných Chlumčan. „Že bychom byli schopni u nás založit mládežnická družstva, to si nemyslím. Nemáme děti, problém je také sehnat někoho, kdo by se o mládež staral,“ popsal Lukáš Vopršel.

Silná mládežnická základna je v Lounech, v okolních vesnicích třeba v Dobroměřicích, Černčicích nebo Cítolibech. V posledně jmenované obci postavili družstva mládeže před několika lety úplně od začátku. „Dnes máme 55 dětí. Od předškolního věku po mladší žáky. Jsou to místní děti, ale jezdí k nám i z Loun,“ sdělil předseda klubu Svatopluk Bláha starší. Oddíl se snaží podle něj pracovat s dětmi i mimo trávník, připravuje pro ně různé akce. Svou roli v zájmu o mládežnický fotbal v Cítolibech může hrát i výše členských příspěvků, rodiče tam platí pět set korun ročně. Ve městech ročně dávají sumy v řádech tisícikorun. „Sháníme peníze, kde se dá. Oslovujeme sponzory, dostáváme dotace od fotbalového svazu, ale nejvíc nás podporuje městys Cítoliby,“ popsal Svatopluk Bláha. V Cítolibech mají navíc to štěstí, že se dala dohromady parta nadšenců a rodičů, kteří se o malé fotbalisty starají. Několikrát týdně je trénují, téměř každý víkend s nimi jezdí na zápasy a turnaje. „Bez zapojení rodičů je dnes mládežnický fotbal nemyslitelný,“ řekl Svatopluk Bláha.