Tři lehátkové vagóny a dvě desítky nákladních tvoří vlakovou soupravu, která se ve středu 11. července odpoledne vydala z Podbořan na zhruba 1400 kilometrů dlouhou cestu. Pojede dva dny. Odváží největší část kontingentu českých vojáků na misi do Litvy.

První vlak vyjel z Podbořan v pondělí, třetí vyrazí na cestu v sobotu. Na půlroční misi odvezou celkem 230 českých vojáků a osm desítek kusů techniky včetně 20 obrněných kolových transportérů Pandur.

V tomto ohledu se jedná o největší novodobý přesun české armády na zahraniční misi po železnici. Poslední takové přesuny organizovala při nasazení na Balkáně. Do novodobých misí v Afghánistánu, Iráku nebo Mali se vojáci a technika transportují letecky.

Úkolové uskupení české armády v Litvě je postavené na bázi mechanizované roty ze žateckého 41. praporu. „Jejich domovem se po dobu šesti měsíců stane výcvikový prostor litevské armády Rukla vzdálený přibližně 70 kilometrů severozápadně od Vilniusu,“ sdělila Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu Armády ČR.

Každý ze tří transportů začíná pro žatecké vojáky brzkým ranním odjezdem z kasáren. „Celý přesun ze Žatce do Litvy trvá tři dny a je rozdělený do tří etap. Nejprve jedeme ze Žatce do Podbořan po silnicích po vlastní ose, pak dva dny vlakem na polsko-litevskou hranici a zbytek cesty zase po silnicích po vlastní ose,“ vysvětlil kapitán Martin Sekera, velitel mechanizované roty a druhého, středečního transportu.

Vyrazily pandury i další technika

Středeční transport byl ze všech tří největší. Zajišťoval přesun všech pandurů včetně zabezpečovací techniky. Nakládku techniky komplikoval občasný déšť. „Nemůžeme přestat a jít se někam schovat. Musíme vše stihnout včas, máme stanovený přesný čas odjezdu vlaku z Podbořan,“ vysvětlil kapitán Sekera.

Mokro přineslo zvýšené riziko při nakládce, povrch nákladních vagónů se stal při dešti více kluzký. „Musíme si dát pozor na tři věci. Aby někdo z vojáků nespadl z vagónu, aby nesjela technika a aby při najíždění nedošlo k přimáčknutí navigujícího vojáka mezi vozy,“ vysvětlil.

Těžká technika musí být na vagóny naložena přesně, vše se musí připevnit kurty. Části vozidel se musely před cestou odmontovat, u některých stačilo sklopit zrcátka, věž pandurů se spustila do transportní polohy.

Čeští vojáci se v Litvě stanou součástí praporu NATO, který je složený z německé tankové roty a mechanizovaných rot z Česka, Nizozemska a Belgie. „Se svými kolegy budeme procvičovat bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny a doprovody. Tedy klasické aktivity, které se týkají mechanizovaného praporu,“ vysvětlil velitel české mise v Litvě podplukovník Jiří Líbal.

Podobné prapory nasadila Aliance také v Estonsku a Lotyšsku, kam už v červnu odjela minometná četa české armády.