Alespoň největší díry ve zdech už se podařilo opravit, nové krovy udělat. Uvnitř jen torzo oltáře, a na pohled spíše zbořeniště, než majestátní svatostánek. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Siřemi, chrám, který při svém osmiměsíčním pobytu ve vesničce na Podbořansku okouzloval i Franze Kafku, dlouhá desetiletí jen chátral. Nyní se pomalu nadechuje k novému životu.

„Poslední dobou se nám naštěstí daří sehnat nějaké finanční prostředky na opravy, rekonstrukce alespoň trochu pokročila. Ještě to potrvá hodně let, ale věříme, že se to nakonec povede, že bude opět nádherný,“ říká otec Vilém Marek Štěpán z liběšické farnosti, který se o siřemský svatostánek stará.

Aktuálně jsou kompletně opravené krovy, hotová je třetina střechy ze speciální břidlice ze Španělska, zcela nové jsou věžičky. V roce 2018 se podařilo investovat zhruba 2 miliony korun. Z toho 1,5 milionu byla dotace z ministerstva kultury, přispěl také Ústecký kraj, církev, ale i drobní dárci. „Funguje sbírka, kam mohou zájemci přispět. Informace jsou na našich internetových stránkách. Každý rok se tam nějaké peníze sejdou a moc nám pomáhají,“ děkuje farář.

Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie vyrostl na návsi kolem roku 1750 na místě strženého kostela ze 14. století. V Siřemi to v minulosti hodně žilo, vesničce se dařilo, dařilo se tak i kostelu. Ale, po 2. světové válce začala památka rychle chátrat, byla různými způsoby devastována, nikdo se o ni v době komunismu nestaral a těsně před Sametovou revolucí dokonce už ležela na stole žádost o demolici. To se naštěstí nestalo a siřemský kostel pomalu začíná ožívat. Nejdříve hodně pomalu, nyní se rekonstrukce zrychlují.

Odkaz Franze Kafky

V letech minulých se nedařilo sehnat větší částky na opravy. A tak se opravovalo za 50, 100 nebo 200 tisíc ročně. Nedařilo se ani uskutečnit projekty spjaté s turistickým využitím odkazu Franze Kafky. Ten žil v Siřemi u své sestry Ottly na přelomu let 1917 a 1918, když zjistil, že má tuberkulozu. „Byla to snad nejkrásnější doba mého života,“ vzpomínal později Kafka v dopisech na oněch osm měsíců, kdy hlavně odpočíval, sbíral inspiraci a četl. Zúčastňoval se ale také běžného života vsi, různých slavností a událostí, a je tak velmi pravděpodobné že i v siřemském kostele byl. Bydlel ostatně nedaleko a majestátní kostel na návsi vídal určitě každý den.

Ani tyto záměry ale kostelu nepomohly. V roce 2007 nepomohla ani ministerská návštěva, která slibovala peníze pro památku, představen byl projekt se skleněnými plastikami uvnitř. I z toho ale nakonec sešlo.

Nyní už to ale vypadá, že pro kostel začíná svítat naděje. Opravy jdou rychleji a zdá se, že budou pokračovat. „Také letos chceme žádat o dotace. Rádi bysme dokončili opravu střechy a začali další práce. Věříme, že to vyjde,“ popisuje otec Vilém. Že to bude ještě těžký „běh na dlouhou trať“ samozřejmě ví. „Celkové náklady jsou odhadnuté na 18 milionů. Snad se to jednou povede,“ dodává farář.

Kostel v Siřemi, přesto že je ve velmi špatném stavu, žije dál i duchovním životem. Pravidelně se tam konají mše, s provizorním oltářem, židlemi, ale konají. Jednou za čtrnáct dní ve čtvrtek od 15 hodin.