„Už jako malý kluk jsem chtěl fotografovat. S nějakým pořádným focením to ale tehdy nemělo nic společného. První zrcadlovku jsem si pořídil na střední škole. Vlastně za to může má tehdejší spolužačka Lucie Vořechová, která je dodnes má velmi dobrá kamarádka a parťačka na výlety, cestování a hlavně focení. V těch letech tak nějak začala má cesta fotografa,“ říká Václav Chloupek, který propojil svoji touhu poznávat přírodní scenérie a fotografování.

Vzpomenete si na svoji první pořízenou fotografii?
To si už nepamatuji. Asi to bude tím, že k focení mě to táhlo už odmala a vydrželo mi to až dodnes. 

Rozhodoval jste se někdy, zda nezvolit jiný koníček? Nebo byl fotoaparát vaše první a celoživotní volba?
Neřekl bych, že to byla nějaká volba. Ono to přišlo tak nějak samo, jelikož mě to k focení táhlo od začátku.

Máte pro fotografování nějakou specializaci, nějaký konkrétní žánr?
Jak je vidět z mého profilu na Instagramu, zabývám se převážně krajinářskou fotografií. Každopádně jsem zkusil i jiné žánry, například produktové fotografie, portréty, párové focení, focení zvířat a podobně. Momentálně se snažím v těchto oblastech více zdokonalit.

Odpočívající lev. Samci lvů patří mezi líná zvířata.
Zvířata zabavená chovatelům zoo neberou. Záchranná centra v kraji chybí

Příroda vás láká nejvíce?
Ano, příroda a focení v ní jsou mému srdci nejbližší. Především pak příroda při východu a západu slunce. Osobně mám nejraději zejména ty východy, ačkoliv ranní vstávání třeba i ve 2 hodiny je dost náročné. Ale ta atmosféra je nepopsatelná.

Zdroj: DeníkScenérie a místa, do kterých vyrazit, si vybíráte předem nebo to jsou náhody?
Někdy mám místa vybrané už dopředu a někdy je to čistě náhodně objevené místo, které se mi zalíbí. Každopádně si lokality vybírám různě. Někdy se inspiruji na Instagramu nebo od kolegů fotografů. Jindy si prohlížím mapy oblastí, kam plánujeme vyrazit, a hledám různá místa, která by mohla být zajímavá. Z takových pak mám většinou největší radost, jelikož to bývají originální a třeba i minimálně navštěvovaná místa, které si najdu sám.

Jsou okamžiky, kdy to nejde? Když třeba vyrazíte na plánovanou fotografii a ono to prostě neodpovídá vaší představě?
Takové okamžiky určitě jsou a kolikrát jich je více než těch vydařených. Jak se říká: Pro vysněnou fotku si prostě musíte dojít a někdy hned několikrát. Někdy to klapne a někdy zase ne. To patří k tomuto koníčku. Ono se to ale musí brát pozitivně, alespoň je člověk na čerstvém vzduchu. Několikrát se mi stalo, že spontánní výlety vyšly mnohem lépe než ty plánované. Někdy se vracím na stejná místa a snažím se tam zachytit jiné podmínky nebo hledat nové pohledy a kompozice. Tohle je mezi fotografy taková výzva, přivézt si ze stejného místa nebo velmi navštěvovaného místa originální fotku, což bývá dost často velký oříšek. 

Václav ChloupekZdroj: Se svolením Václava ChloupkaVáclav Chloupek, 29 let
• Pochází z Teplic, aktuálně bydlí v Ústí nad Labem.
• Absolvent Střední hotelové školy v Teplicích, obor hotelnictví a turismus.
• Koníčky: Fotografování a cestování - výlety a turistika, které souvisí s plánovanými cíli pro s fotografování. Z dalších aktivit je to běh, plavání, in-line bruslení. Rád kouká na filmy a seriály, především z oblasti sci-fi, fantasy a komedie.
• Pracuje v oblasti financí pro jednu ústeckou společnost.

Kam třeba jste se vracel opakovaně, než jste byl spokojený s výsledným záběrem?
Například do Jetřichovic v Českém Švýcarsku jsem si na východ slunce dojel tak šestkrát, než jsem trefil ty správné podmínky. Když se mi to konečně vydařilo, byl jsem štěstím bez sebe. Ale například poslední východ slunce v Saském Švýcarsku bylo naopak jedno velké překvapení, jelikož jsme dorazili na místo a všude byla mlha tak vysoká, že nebylo skoro nic vidět. Nicméně jsme to nevzdali. Počkali si, jestli z toho náhodou něco nebude. A ono to přišlo. Po dvou hodinách čekání se mlha rozpustila a nám se naskytl úžasný pohled do údolí. 

Jsou místa, kam se vracíte rád?
Těžko vybírat jedno konkrétní místo. Mám spíš oblíbené oblasti - Česko-Saské Švýcarsko, České středohoří a pak například Šumavu. Do těchto oblastí se vracím už několik let a pořád je tam co objevovat. České Švýcarsko a středohoří jsou také jedním z důvodů, proč mám rád severní Čechy. Relativně kousek máme taková krásná místa a přírodu. Vždy když se vracíme z cest a vidíme ty naše kopečky, tak už vím, že jsme doma. 

Jsou i období, kdy se nedaří? Máte nějaký zaručený recept, jak to napravit?
Ale ano, i taková období jsou. Pro mě osobně to bývá nejvíc v zimním období. Tma přichází velmi brzo a po práci už nic nestíháte. Zima je nejúžasnější na horách, a tam se kvůli času příliš nedostanu. Mimo zimu se občas stává, že nastane horší období, ale to je asi úplně ve všem. Nejdůležitější je vydržet a neztrácet hlavu. Člověk nikdy neví, třeba ten začátek lepšího období bude hned zítra a na to špatné se zapomene. 

Příroda objektivem Václava Chloupka.Příroda objektivem Václava Chloupka.Zdroj: Se svolením Václava Chloupka

Na vašem profilu na Instagramu jsem se dočetl, že někdy chodíte do přírody relaxovat po náročných dnech v práci. Máte to jako restart?
Přesně tohle je pro mě zaručený recept na odpočinek. Mám svých pár míst, kam se neustále rád vracím a nabývám sil, například právě po těžkém dni v práci. Připravit si večeři a jít si sednout někam na skálu a povečeřet při pohledu na zapadající slunce je hrozně uklidňující. Podle mě by si to měl každý alespoň jednou zkusit. 

Cestujete kvůli fotografování také hodně po světě. Je to pro vás finančně náročné?
Cestování je dle mého názoru jedna z nejlepších investic do sebe sama. Vzpomínky a zážitky vám už nikdo nevezme a často se v zahraničí něco nového naučíte, třeba i o sobě samotném. Ano, může to být finančně náročnější, ale v dnešní době se dají různé náklady osekat. Například najít si levnější ubytování. Není potřeba být ubytovaný v pětihvězdičkovém hotelu, stačí si najít nějaké menší skromné ubytování například přes Airbnb. Také není potřeba chodit do restaurací, můžete si připravit svačiny, obědy i večeře z potravin ze supermarketů. Dále se vyplatí naplánovat si trasu a cíle výletů, aby jste toho stihli co nejvíce a nemuseli se vracet. A v neposlední řadě neutrácím za drahé oblečení, předražená jídla a pití v restauracích a barech, takže mohu ušetřené peníze investovat do sebe a cestování.

Cestujete sám?
Mám takovou svoji partičku blízkých přátel na výlety, cestování a focení. Myslím si, že je lepší jezdit s někým. Vyrazíte objevovat a ještě se u toho pobavíte, nasmějete a navzájem se inspirujete. Takže určitě preferuji cestovat s někým. 

Aktivity zapáleného Ústečana Miroslava Orose mají velmi široký záběr. Od létání, přes koloběžku a charitu k sportu, publicistice a streamování s podcasty.
Míra Oros vyrazí na paralympiádu koloběžkou. Pomůže to handicapovaným sportovcům

Pracujete s fotoaparátem pouze v oblasti digitálu, nebo máte fotky i na papíru? Případně si děláte fotoknihy?
Dlouhou dobu jsem měl fotky pouze v digitální podobě, ale poté se mi podařilo vyfotit fotku, která se mi natolik líbila, že jsem si ji nechal zhmotnit do fotoobrazu na zeď. Ten pocit mít v ruce obraz z fotky, kterou jsem sám vyfotil, byl neskutečný. Od té doby jsem si nechal vyrobit další obrazy a už třetím rokem si nechávám vyrábět fotoknížky, jako ohlédnutí za celým uplynulým rokem. Vždycky jsem si říkal, že je stačí mít uložené někde na disku, a když budu chtít, tak si je prohlédnu. Ale ruku na srdce, kdo si takhle někdy prohlížel fotky a pokud ano, tak úplně minimálně. Ale mít v ruce knížku se všemi výlety a zážitky je úplně o něčem jiném. 

Jaké jsou vaše aktuální plány do budoucna?
Nyní se chci co nejvíce zdokonalit v různých oblastech fotografie a objevit spoustu dalších krásných míst. Poslední rok se soustředím převážně na svůj rozvoj. Do budoucna bych v tom chtěl určitě pokračovat. Dále bych se chtěl naučit nějaký další cizí jazyk, cestovat a hlavně být šťastný a zdravý, protože bez zdraví to prostě nejde. Co se týká focení, tak bych se chtěl postupně posouvat dál a dál, abych mohl být fotografem na plný úvazek a dělat, co miluji a naplňuje mě to. Jeden z mých největších snů je procestovat Asii. 

Kde mohou lidé vidět vaše fotky?
Momentálně pouze na mém instagramovém profilu - vasek_chloupek. Mám v plánu v blízké budoucnosti spustit svůj vlastní web, ale zatím přemýšlím, jak to celé uchopit a zpracovat. 

Počítáte třeba s nějakou výstavou?
Vlastní výstava by byla určitě skvělá odměna a úspěch a třeba se jí jednou dočkám. Ale momentálně to není jeden z mých současných cílů.