Jak vznikla dnes uznávaná instituce Galerie Benedikta Rejta v Lounech? Kdo stál u jejího zrodu? Co má vlastně „zakopáno" v pomyslných duchovních základech? To je jen část otázek, kterými se zabývá nová publikace Biografie Galerie Benedikta Rejta s podtitulem Vznik a vývoj instituce do roku 1987. Její autorkou je mladá žena z Loun, Hana Gruntová Kolingerová.

„Téma jsem původně zpracovala jako diplomovou práci v rámci studia bakalářského oboru na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V té době jsem právě v GBR pracovala. S úmyslem výsledek publikovat přišel můj vedoucí práce Ondřej Skripnik, on prostřednictvím grantu získal peníze na realizaci," vzpomíná Hana. Pak už se přidal ediční tým, dílo doplnilo mnoho historicky cenných obrázků z výstav i soukromí umělců a, zjednodušeně řečeno, kniha byla na světě. Byť fakticky spatřila světlo světa v roce 2013, s veřejnou distribucí se začalo až letos.

Příběhy pro laiky, ověřená fakta pro odborníky

Biografie je bez nadsázky jedinečným dílem, a to i podle odborníků. Díky dramatickému zpracování si v ní počtou laici, zároveň obsahuje i řadu fakt, takže je hodnotná i pro experty. Obsahuje navíc obsáhlý poznámkový aparát, do kterého se může zájemce ponořit a proniknout tak ještě více do souvislostí.

Galerie Benedikta Rejta v Lounech.Právě souvislosti jsou v knize zásadní. Věnuje se totiž z velké části osobnostem, které stály u myšlenky vzniku GBR. Kamilu Linhartovi, Zdeňku Sýkorovi, Vladislavu Mirvaldovi, Josefu Hlaváčkovi, Janu Sekerovi či Josefu Šimůnkovi a nejen těm. Ty všechny, které dramatik a pozdější prezident Václav Havel nazýval „lounská parta", i ostatní, kteří tvořili jejich společnost, mohou čtenáři sledovat v textu i na unikátních fotografiích. Jejich vztahy, názory. Autorka se nevyhýbá ani politickému kontextu a problematickému období po roce 1968.

„Pojala jsem téma z širšího úhlu. Základem ale bylo hlavně hledisko sociálních vztahů v době okolo vzniku instituce a utváření této myšlenky. O lidech, kteří byli u toho," vysvětluje autorka. „Téma se nabízelo samo, přede mnou se rozprostíral terén, který nebyl téměř zmapován, a měla jsem také ještě možnost zachytit výpovědi pamětníků," dodává. Jde tedy o nejkomplexnější a nejdůkladnější soubor informací o významných osobnostech a jejich vztahu k sobě navzájem, umění, Lounům a právě GBR.

Bývalý pivovar je domovem umění

Galerie Benedikta Rejta v LounechDnes je Galerie Benedikta Rejta známa mezi širokou veřejností zejména jako stavba nevšední architektury. Městský pivovar na lounských hradbách, který instituce získala již koncem 60. let, však až do 90. let nebyl adaptován pro provoz galerie. O pozdější přestavbu do nynější podoby se postaral architekt Emil Přikryl, který si za to vysloužil mnohá uznání.

Věděli jste například, že původně byla galerie oddělením lounského muzea a sídlila v části jeho dnešních prostor? I to se dočtete v publikaci Biografie Galerie Benedikta Rejta. K dostání je u několika významných prodejců knih, k zapůjčení v lounské knihovně.