Nevzhledná díra v historickém centru Loun, po zřícené pizzerie v Hilbertově ulici, bude hyzdit město další měsíce.

Ministerstvo kultury trvá na svém rozhodnutí a památkovou ochranu z pozemku nesejme. Nepomohl ani dopis starosty města Jana Kernera ministrovi kultury Václavu Jehličkovi. Odkryté sklepy navíc ohrožují sousední budovu židovské synagogy.

Stavební práce komplikuje to, že po demolici domu zůstal stavební pozemek kulturní památkou. V současné době vlastní pozemek manželé vietnamské národnosti, ti nemají prostředky a ani zájem pozemek opět zastavit. Nabídli jej proto k prodeji, avšak za stávající situace je lukrativní pozemek téměř neprodejný.

Ministerstvo kultury trvá na svém rozhodnutí z léta, kdy odmítlo první žádost vlastníků pozemku. „Ministerstvo kultury jednoznačně dospělo k závěru, že stavební pozemek, vzhledem k archeologickým a historickým hodnotám splňuje kritéria kulturní památky,“ uvádí v dopise ministr V. Jehlička s tím, že dotčený pozemek si až do současnosti podržel tvar původní středověké parcely, kde zůstala zachována torza sklepů renesančního původu.

V domě s pizzerií se propadla část stropů na konci února roku 2006. Poškozený dům byl následně celý zbourán v březnu. Odkryté sklepy a základy přímo ohrožují i sousední stavbu židovské synagogy, která slouží jako depozitář Oblastního státního archivu v Lounech, ohrožují její statiku.

Stavební úřad v Lounech bude zkoumat do jaké míry poškození sahá. „Židovská obec Teplice, která synagogu vlastní, nám dala podnět ke zkoumání. Statik ve zpracovaném posudku uvádí, že došlo k mírnému pohybu budovy. Pomocí sondy dále chceme prozkoumat sklepy a stav zdí pod synagogou. Výsledky bychom měli znát do konce ledna nebo února. V návaznosti na to, přikážeme vlastníkovi provést zabezpečovací práce,“ uvedl vedoucí Stavebního úřadu v Lounech Jiří Janíček.

Do sklepení budou mít přístup i památkáři. „V rámci průzkumu umožníme vstup do sklepů pod synagogou památkářům, kteří budou moci provést historický průzkum. Do sklepů není totiž možný přístup přímo ze synagogy,“ dodal J. Janíček.

Dopis Jana Kernera, starosty Loun

Vážený pane ministře,

dovolte mi obrátit se na Vás ve věci prohlášení stavebního pozemku p.p.č. 192 v Lounech za kulturní památku. Podrobnosti celého případu jsou k dispozici v přiložených materiálech. Velmi stručně tedy konstatuji, že na této parcele se původně nacházel památkově chráněný objekt, který se z větší části zřítil a ve zbytku musel být rozebrán, a to na základě rozhodnutí stavebního úřadu podloženého statickým posudkem. V daném místě dnes stoj pouze zbytky původních sklepních prostor.

Majitel původního objektu a dnes tedy již pouze majitel stavebního pozemku nemá v úmyslu na pozemku cokoli sám stavět a pro pozemek hledá kupce. Bohužel žádný z kupců není ochoten pozemek zakoupit a něco na něm stavět, když zjistí, že samotný stavební pozemek i přes svůj zoufalý stav je památkově chráněn. Neúspěšně jsem se pokoušeli tento nelogický stav změnit.

Spolu s radou města se domnívám, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zrušení prohlášení pozemku za památku je nesprávné a přímo ohrožuje stav sousedního objektu, kterým je překrásná stavba židovské synagogy. Z tohoto důvodu proti tomuto rozhodnutí ostře protestuji a současně žádám o prošetření postupu oddělení ochrany kulturních památek odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR.

Děkuji Vám za energii, kterou do tohoto případu vložíte a srdečně Vás zdravím.

Odpověd Václava Jehličky, ministra kultury

Vážený pane starosto,

k Vašemu dopisu ze dne 17. října 2008, ve kterém se dotazujete na řízení o zrušení prohlášení stavebního pozemku parcelní číslo 192 v Hilbertově ulici v Lounech (rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek České republiky 11523/5-5788), k.ú. Louny, okr. Louny, kraj Ústecký, za kulturní památku sděluji následující:

řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku je správním řízením, jehož účelem je především zjišťování té skutečnosti, zda dotčená věc má nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, když zákon o státní památkové péči upravuje postup v případech, kdy z mimořádně závažných důvodů není možné kulturní památku zachovat vůbec, nebo mají být při zachování její podstaty provedeny takové zásahy, které znamenají ztrátu její památkové hodnoty. Podle památkového zákona je možné zrušit prohlášení věci za kulturní památku pouze z mimořádně závažných důvodů. Toto řízení je dále ovládáno zákonem č. 500/20014 Sb., správní řád, v platném znění, a to dřívější řízení a v analogii se správním řádem, na řízení vedená v současné době se správní řád vztahuje v celém rozsahu.

Ministerstvo kultury v řízení o zrušení prohlášení předmětného pozemku za kulturní památku jednoznačně dospělo k závěru, na základě přeložených listinných důkazů, že stavební pozemek parcelní číslo 192 v k.ú. Louny, vzhledem k urbanistickým, archeologickým, historickým a také architektonickým hodnotám, jednoznačně splňuje kritéria kulturní památky dle ustanovení § 2 zákona o stání památkové péči. Dotčený stavební pozemek si až do současnosti podržel tvar původní středověké parcely, kde zůstala zachována rozsáhlá torza sklepů. Tyto sklepy jsou renesančního původu, přičemž není vyloučeno, že obsahují i starší konstrukce. Předmětný pozemek je vázán také na další kulturní památku – městský fortifikační systém, když koliduje s reliktem hlavní hradby v suterénu bývalého domu čp. 72, úsekem vnější hradby situované za tímto domem a částí bašty vnější hradby za synagogou a bývalým domem čp. 72.

Dále sděluji, ostatně jak už bylo uvedeno také v odůvodnění předmětného rozhodnutí, že navrhovatelé neprokázali souvislost mezi nutností zrušení prohlášení předmětné věci za kulturní památkou a požadavkem na zastavění dotčeného pozemku tak, aby nebyly ohrožovány okolní stavby. I v případě, že věc je kulturní památkou, lze podle §14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí. V tomto případě jsem nucen konstatovat, že je možné a dokonce velmi žádoucí, aby byla neprodleně učiněna všechna taková opatření, která zamezí narušování sousedních staveb a která umožní smysluplnou zástavbu dotčeného pozemku, a to za současného realistického respektování památkových hodnot místa. Jak je mi známo, také Národní památkový ústav sdělil, že souhlasí s co možná nejrychlejší zástavbou pozemku novým objektem, avšak za předpokladu co nejmenších ztrát na památkovém fondu města.

Závěrem sděluji, že Ministerstvo kultury v dané věci postupovalo v souladu s platnými předpisy a rozhodlo na základě zjištění skutečného stavu věci. Výrok rozhodnutí plně koresponduje s listinnými důkazy, které byly předloženy navrhovatelem a který byly opatřeny mým úřadem.