Horké dny ohrožují především starší občany a lidi s chronickým onemocněním. „Největší riziko hrozí lidem s chronickým onemocněním, kardiakům, lidem s vysokým krevním tlakem nebo s dýchacími potížemi, kdy se postiženým může v horkém počasí hůře dýchat,“ informoval Slavomil Jurnečka, pracovník Zdravotnické záchranné služby v Žatci.

Záchranáři v okrese zasahují kvůli počasí nyní častěji, nárůst výjezdů ke kolapsům z tepla není ale podle jeho slov extrémní. Typickým příkladem přehřátí a podcenění počasí je případ, u kterého zasahovali záchranáři v minulých dnech. „Pomáhali jsme staršímu pánovi, který měl na sobě zimní bundu a udělalo se mu nevolno. Je to ukázka typického případu přehřátí. Postižený sdělil, že oblečen v bundě byl již od rána,“ uvedl záchranář.

Rodiče by měli ohlídat své děti

Nebezpečí hrozí i dětem. Maminky by své ratolesti měly více hlídat. „K takovýmto případům jsme nevyjížděli. Maminky jsou dobře poučeny a na děti dávají pozor. I přes to bych upozornil, že děti by neměly zůstávat v uzavřených autech a měly by dostatečně pít,“ poradil S. Jurnečka. Co tedy lékaři doporučují, aby horké dny lidé ve zdraví přečkali? „Důležité je dodržovat pitný režim. Zdravý člověk by měl vypít nejméně tři litry tekutin denně. Avšak tekutiny je potřeba přijímat průběžně a ne nárazově. Lidé s onemocněním by se měli řídit radami svých lékařů. Také by se měli vyhnout pobytu na přímém slunci, zvláště pak v poledních hodinách,“ uvedl S. Jurnečka.

Nemocní lidé jsou odvezeni do nemocnice na další pozorování. „Většinu případů zvládneme sami. Pacientovi poradíme, jak by měl dalšímu kolapsu či nevolnosti předejít a pokud by se jeho stav zhoršil, měl by vyhledat lékaře. Avšak chronicky nemocné pacienty odvážíme na další vyšetření do nemocnice. Rozhodnutí ovlivňuje především zdravotní stav postiženého,“ řekl záchranář.