„V okrese jsou místa, kde s hraboši mají velké problémy,“ potvrdil Čestmír Hess z Okresní agrární komora Louny. Jedním z postižených zemědělců je například Jan Bartoš, který hospodaří na Žatecku a Lounsku.

Velké škody mu přemnožení hlodavci způsobili například v polích u Radíčevsi. „Hraboši žili přes zimu v řepce, a když se pro ně její stonky staly na jaře dřevnaté a tvrdé, přestěhovali se do pšenice. Pole s obilím teď vypadá, jako kdyby po něm projela sekačka. Hraboši kvůli suchu, které panovalo v minulých týdnech, podkusovali jednotlivé rostliny a vysávali z nich šťávu. A zbytek nechali ležet. O to jsou škody větší. Obilí neničili kvůli hladu, ale protože neměli co pít,“ vysvětlil.

V některých místech jeho polí zůstalo stát jen 15 procent klasů pšenice. „Normálně by mělo být 650 klasů na metr čtvereční, někde jich nezůstalo ani padesát,“ upozornil. Jelikož se hraboši rychle množí, očekává do žní další nárůst škod. Už teď je na svém obilí odhaduje na dva miliony korun, u řepky budou škody ještě vyšší.

S přemnoženými hraboši polními se potýká také Zemědělské družstvo Peruc. „Letos jsou na polích v okolí Peruce a Telců rozšířeni abnormálně. Teď škodí hlavně na obilí. Až se sklidí, přestěhují se do cukrovky a brambor,“ přiblížil předseda představenstva Zemědělského družstva Peruc Tomáš Jonáš. Družstvo hospodaří na 1850 hektarech. 

Loni hraboší kalamita zasáhla hlavně moravské zemědělce. Ti hlásí, že oproti roku 2019 těchto škůdců výrazně ubylo. Situaci potvrzují i aktuální čísla Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „V řadě lokalit hraboš vymizel, naopak na některých polích s obilninami je možné pozorovat vyžraná kola. Stále platí, že se hraboš vyskytuje mozaikovitě a lokálně může i v tomto roce způsobovat škody,“ upozornila mluvčí ústavu Ivana Kršková. „V oblastech, kde populace dosáhly extrémních výskytů, by se situace neměla opakovat. Naopak tam, kde byly nižší hodnoty, lze letos očekávat gradaci,“ dodala.

Proč se letos hraboš polní v některých lokalitách v okrese tak výrazně přemnožil, si dotčení zemědělci vysvětlují různě. „Přímo na polích jsme do hraboších děr dávali přípravek stutox na jejich hubení, kterým jsme jejich populaci snížili. Ale škarpy u silnic takto nikdo neošetřuje, tam se přemnožili nejvíc. Někde máme pole vyžraná až třicet metrů od silnic, tam není co sklízet,“ přiblížil Tomáš Jonáš.

Podle Jana Bartoše za přemnožením hraboše stojí plošný zákaz stutoxu. Lze jej aplikovat jen přímo do děr. „Hospodařím na 3500 hektarech. Abychom házeli stutox přímo do děr, je nemožné. Děr jsou tisíce na hektar, to není v lidských silách zvládnout. A strojovou aplikaci máme zakázanou,“ řekl. „Používal se od roku 1978, nyní se kolem něj šíří celá řada lží a mýtů. To, že přišel loni jeho plošný zákaz, zemědělcům přináší velké škody, které nám nikdo neproplatí,“ tvrdí.

Růstu populace hrabošů polních napomáhají suché a teplé zimy, které v Česku v posledních letech panují.